Nucená "dovolená"

Posledních 10 dnů jsem byla nucena zůstat doma s dětmi. Zpětně musím říct, že se střídaly krásné i náročné chvíle. Je těžké být zavřená ve 2+1 a snažit se denně vymýšlet program pro děti v době jejich nemoci. 

Často protivná, unavená, uplakaná, znuděná dvojčata dávala zabrat. Jeden den, druhý, třetí... Co vymyslet, jak zabavit? Je mi špatně, mám ucpané uši, střídavě horko a zima, opar na rtu. Sirupy, antibiotika, pilulky... Co uvařit, kdy vyprat, čím děti zabavit??? Chci ven, jít si zaběhat, praktikovat yogu... Vypustit páru, odpočinout si, nabrat energii. NELZE! 
Náročné dny končí... S dětmi jsme se během této "nucené dovolené" zase sblížili. Poznali jeden druhého. I já si zase něco uvědomila... Jak je důležité mít bezpečné zázemí!

Abych tohle všechno dokázala zvládnout a nějak opravdově "přežít", začala jsem tvořit. Pustila jsem se do svého dávno zapomenutého dětského snu a doladila jsem pár oblečků pro mou dceru. Věřte nebo ne, ale tahle terapie zafungovala. Cítila jsem se užitečná, naplněná, odpočatá, nabrala jsem energii. Když totiž děláte něco, co vás naplňuje, baví, přináší spokojenost, pak jdete tím správným směrem. 

Jeden z mých výtvorů na fotce :)