Kam kráčíte, Gregorovi?

Následující řádky jsou určeny lidem, kteří se zajímají o to, co  rodina Gregorových doopravdy dělá. Osobně považuji za největší přínos pro českou společnost první návštěvu madam Gregorové v Praze. Tehdy tam s manželem společně ...

Kapitola dvacátá - rozlučková

Co bylo potom

(Miláček Anglie 20)

  Na konci listopadu devatenáct set devadesát odstoupila premiérka z čela vlády. S ní odešel její zahraniční poradce Charles Gregor. Jeho bratr Tomas v politice zůstal. Patřil ke skupině, která nahradila předchozí vedení. V dalších parlamentních volbách suverénně obhájil mandát za londýnský obvod Knightsbrompton.

  V lednu devadesát jedna otevřeli Charles a Andy Gregorovi v Hongkongu obchodní zastoupení rodinné firmy. Během tří let pronikly jejich společnosti na čínský a korejský trh.   

  Ten samý rok se rozešel Arkadij Ivanov s prezidentem Rostovem a stal se společníkem v podnicích svázaných se jménem rodiny Gregorových. V Rusku se ujal vlády Mocný Nikolaj. Odstoupivší Rostov se stáhl do ústraní. Jeho manželka Larisa bude posílat Patricii vánoční přání ještě několik let.

  V létě devadesátého prvního porodila Maureen další dítě. Na Pelham přibyla třetí holčička. Pojmenovali jí Tulip.

  Na podzim založili v Praze Charles a Henriette dobročinnou nadaci GSPF. Baronka Duncanová tehdy poprvé navštívila Čechy. Patricie ale zůstala doma v Anglii.

  Na jaře devadesát dva byli pozváni manželé Preussovi s dospělými dětmi Benem a Jiřinkou do Londýna. Během týdenní návštěvy se potkali s Patricií. Dověděla se od nich, že Jan Štýrský má dceru. Po této informaci odjela další ráno do Cambridge. O jejím dítěti nepadlo před českými příbuznými jediné slovo.

  V červenci třiadevadesátého se na Pelhamu konečně objevil malý Justin. Utekly dva dny a mezi ním a jeho sestřenicemi Lilly, Violet a Tulip došlo ke konfliktu. Poprali se o velkou chlupatou opici patřící do vyhlášené sbírky hraček jeho maminky. Chlapeček bojoval statečně, ale proti děvčatům, dělajícím si na plyšouny rovněž nárok, neměl šanci. Prohraje ještě mnohokrát, než se síly vyrovnají.

  Počátkem roku devatenáct set devadesát čtyři oslaví s nebývalým elánem Richard Alfred York Duncan, XI. lord z Duncanu, markýz Beckwithshirton, své sedmdesáté narozeniny. Gratulovat na jeho panství přijedou mnozí z těch, které jsme poznali v našem vyprávění, ale také další, o nichž nic nevíme.

 To je ale již jiný příběh z historie mocného a vznešeného Duncan-Gregorova klanu.  

(Poslední ohlédnutí za knihou "Miláček Anglie" bude za dva týdny)