Nenahraditelná ztráta šéfky?

Když Miroslav Kalousek v nedělním pořadu OVM prohlásil, že nevládl premiér, ale paní Jana Nagyová, nechtělo se věřit, k jakému poznání za poslední dva měsíce došel. Všichni donedávna tvrdili, že to byl on a ne Petr Nečas, ale možná on a Nečasova sekretářka. Přece musel vědět s kým spolupracoval, jinak by to před veřejností v tomto pořadu nesděloval. Nebo se vše dověděl až v souvislosti s jejím vyšetřováním? Trochu záhada v něm samotném.

Záhadou bylo, pro něho až netypické diskusní uvolnění a zklidnění, což v debatách s obdobných obsazením nebývá zvykem. Asi i on ze sebe setřepal noční můry, když bez ztráty květinky celou aféru zatím přežil a současně se zbavil nějakých „zpovídaček“ od Jany Nagyové, přes nastrčeného Petra Nečase. Škoda, že jako Kalousek, se k poslušnosti k Nečasové sekretářce nehlásila i Miroslava Němcová. Nebo jen dělá, že o tom nevěděla? To druhé bude správně.

Trojkoaliční vládě ve skutečnosti vládl zcela evidentně Miroslav Kalousek a možná mu Jana Nagyová, nejen jako politická spojka, vyhovovala. Kdo ve skutečnosti vládl ODS a komu tato skutečnost vyhovovala? Že by nikdo nic nevěděl a nebo věděl a vyhovovalo to všem? Štěkali a aportovali jako velmi poslušní psi?

Do poslední chvíle vlády trojkoalice všechno „klapalo“ a od červnových událostí, kdy došlo k rezignaci Petra Nečase a potažmo celé vlády, ve spojitosti a aférou Jany Nagyové, se najednou všechno hroutilo. Nepomohl ani posun funkcí v ODS, kdy z prvního místopředsedy Martina Kuby, se stal zastupující předseda strany. Přespříliš řečný, ovšem velmi málo účinný. Proč najednou, i po změně na vedoucím postu ODS, se začalo ještě více nedařit?

Vypadá to, že všemu příčinou byla ztráta kontaktu mezi formálními vůdci ODS a těmi pravými, kteří ve skutečnosti rozhodovali. Petr Nečas se stal symbolem politika, který sice formálně vedl, ve skutečnosti byl veden a jen papouškoval. Vše poodhalil, pro něho zcela neočekávaně, právě ten červen. Najednou, jako blesk z čistého nebe, se na politické scéně objevil nepolitik, který propojoval formální ve skutečné a hlavně spojoval s konkrétními vlivnými lidmi, z politiky těžící. Tím byla zřejmě sekretářka Jana Nagyová.

Dokonce nejen v ODS, ale i ve vládě přes Petra Nečase, který ve všem asi hrál roli přihlížejícího a trpně poslušného. Jeho sekretářka se stala, při svém původním zařazením, i jakousi personální šéfkou v ODS, ale možná i vládě trojkoalice. Dřina na první pohled. Všechno prasklo a v jednom okamžiku přišla o jakýkoliv vliv. A následky?

Skončila vláda trojkoalice, skončila spolupráce pravicových stran a co je nejpodstatnější – u konce s dechem je i ODS. Jak málo stačilo, aby došlo k politickému krachu takového rozsahu. Ztráta skutečného šéfa politické scény za poslední tři roky Jany Nagyové jen poukázala na význam osoby v pozadí, která ovládala celé popředí.

Možná, že s odstupem času, bude hodnocení celého vyšetřování aféry kolem Jany Nagyové vnímáno pozitivně, přinejmenším z toho důvodu, že se občané dověděli – a politici následně přiznali – jak to v tom českém lidumilném politickém podsvětí chodí.

Jak by to chodilo a šlo dál, kdybychom se alespoň tato fakta nedověděli? Ne z vyšetřování, ale dokonce z úst bývalých vládnoucích a jedním vrzem ovládaných politiků.

Jak řekl Vladimír Dolejš v tomto pořadu. „S pádem ODS svět nekončí“. Nutno dodat to podstatné celé hry. Spádem Jany Nagyové skončila dočasně ODS. Jak se zdá, nemá adekvátní náhradu a ani hloupé výkřiky do tmy, politicky choré Miroslavy Němcové, situaci nezachrání. Ba naopak.