Pod standardou pravdy neskutečné lži?

Občan se někdy – hlavně když se někdo splete - přiblíží k neskutečným pravdám, podložených ještě neskutečnějším lhaním. Okolnosti kolem Klausovy novoroční amnestie - s postupem času - stále více nasvědčují, že naše bývalá nejvyšší politická a hodnostářská patra ze zavedené tradice nevybočila.

Že se jednalo o velmi podivný kšeft mezi Václavem Klausem a Petrem Nečasem se všeobecně míní, ale čím byl motivován - hlavně ze strany Václava Klause - je stále zamlženo rouškou tajemství, jako by se něco stalo a nikdo o tom nevěděl. Že by směna konsolidačního balíčku, naservírovaná tehdejší vládou, za amnestování a propuštění věrných kamarádů Václava Klause? Co bylo první a co následovalo?

Pravdou je, že pod tlak se nejdřív dostal Petr Nečas se svým konsolidačním balíčkem,.kdy postoje  prezidenta republiky spíše svědčily o tom, že půjde s lidem a slavný balíček přes něj neprojde. Z ničeho nic nastal nečekaný obrat jeho jednání ve jménu velmi podivného lidu a s jeho typickým obkecaným odůvodněním vše podepsal. Ani ryba, ani rak a nikdo se nedověděl proč, když jeden den něco tvrdil a druhý den úplně něco jiného udělal. Že v tom něco být muselo věděl každý, ale že to bude možná směna za amnestii Klausových kamarádů, to snad nepředpokládal nikdo. Jenže jak to tak vypadá, nikdo o ničem neví ani dnes. Nebo ví a lže na pokračování?

Balíček za velmi podivných okolností prošel a následně expremiér prezidentovu amnestii kontrasignoval bez projednání ve vládě a zřejmě - i dle něj - šlo o strašný průšvih v podobě podpisu za podpis. To je poslední informace, která spatřila světlo světa. Jenže světlo světa spatřuje i reakce nejbližšího okolí Václava Klause a jak jinak - bez vyjádření jeho samotného.

Dle očekávání ji popřeli bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl. "Ne, tu informaci jsem neměl a u ničeho takového jsem nebyl. Slyším to poprvé," řekl serveru Hájek. "Takovou dohodu vylučuji," uvedl Jakl. Ještě v lednu takový "obchod" popřel i Nečas. Záhada, nebo neslušné vytáčky, znamenající ve svém důsledku náznaky zametení celého kšeftu pod stůl?

To by byla z hlediska občana Česka velká škoda, kdyby se nedověděl pravdu jak je možné handlovat s jeho důvěrou tak sprostým a podlým způsobem. A nebylo toho málo.

Amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Obsahovala mimo jiné aboliční článek, který se vztahoval na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami – například Progres Investu a H-Systemu. Když se k tomu přičte navrácení církevního majetku, tak toho skutečně málo nebylo a ještě méně k tomu stačilo.

Svévolné jednání našich nejvyšších představitelů, kteří si zprivatizovali stát dle vlastních představ a přitom na oko jednali ve jménu občanů Česka. K celému snad schází jen jedno – ve jménu jakých a kterých občanů.