Masaryk byl tatíčkem, kým bude Miloš Zeman?

Sociální bouře, v době vládnutí tatíčka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, byly vyřešeny zkráceným, velmi výstražným a účinným  procesem. Policií, jakoby z jiného světa. Policií, která si na základě velmi podivného přikázání udělala z lidí, jež protestovali proti velmi podivné sociální spravedlnosti tehdejšího režimu, střelnicový terč. A to bylo v období nadšení z budování samostatného Československa!

Od té doby jsme prošli mnoha obdobími, ale bohužel se až nápadně vracíme k onomu masarykovskému, ovšem v opačném gardu. Nebudujeme, ale likvidujeme – s tím samým a jedním společným problémem. Lidmi, kteří jsou na odpal a kteří se stávají úplně stejným střelnicovým terčem, jako za doby tehdejšího tatíčka, Tomáše Garrigua Masaryka

Jeden tatík, druhý tatík. O tom prvním, hlásanému lidumilovi, víme své. Ale co ten nynější tatík, Miloš Zeman? Jak se zachová v případě sociální bouře na Ostravsku?

Jeden se proslavil, druhého možná proslavení čeká. Jde jen o to, jak to provede. Ona ta havířská síla a tvrdohlavost není jen tak něco. A rozhodně se nebude jednat jen o havíře, ale o oblasti, které byly do mrtě vytěženy nehavířským způsobem.

Ne havíři, ale zloději a podvodníky do nebe volajícími a kteří se možná dodnes pohybují v těch nejvyšších kruzích. Čím a kým bude, v daném případě, prezident republiky Miloš Zeman? Nebude stejným a stejně oslavovaným tatíčkem jako Masaryk, který je i jeho vzorem?