Hovory Karla Schwarzenberga.

V rámci letošní předvolební kampaně bude asi Karel Schwarzenberg lidem telefonovat. Velmi podivným způsobem. Ne přímým hovorem, ale vzkazem. Telefon, s tímto vzkazem, bude lidem zvonit v podvečerních hodinách. Chce také oprášit svá tradiční posezení s lidmi v hospodách. Ale proč jen nějaký vzkaz a ne přímý hovor, tak jako v hospodě, aby reakce volaného mohla být bezprostřední stejně tak, jako diskutujícího v hospodě?

Asi půjde o to, jak by se po telefonu diskutovalo. Je pravda, že člověk znalý cizího jazyka spíš rozumí, ale někdy má problém se slovní zásobou a tím i s odpovědí. Že jsou problémy se skloňováním až tak nevadí. V hospodě, se svojí zkomolenou češtinou, může diskutovat s tolika lidmi, co se do ní vleze. Bohužel po telefonu má možnost diskutovat jen s jedním. Volaným.

Těžko si představit, jak by přímá telefonní diskuse s knížepánem probíhala. Jeden o voze, druhý o koze – i když by se mělo jednat a tutéž věc. Důvod? Jazyková bariéra v podobě nesrozumitelné češtiny našeho knížepána. Ale mohl by využít, v rámci lepší propagace, svého já a strany TOP 09 ještě jiným způsobem. Probírat problémy Česka v německém jazyce. Možná by se domluvil s daleko větším počtem voličů, než kdyby se domlouval jím pojatým jazykem českým. Ten je, v daném vysvětlování, až na posledním místě a to i přesto, že  se jedná v Česku o Česko. Jednoho by se ale měl vyvarovat.

Nevolat z hospody, která může být vlivná na různé politické virózy, v posledním období velmi rozšířenými. Mohla by působit i u volaných a potom by byl problém domluvy o něčem a současně o ničem. Jeden, volající, který  virózou  postižený nemusí být, ale bohužel mu není vůbec rozumět, na druhé straně drátu volaný, možná virózou postižený. Večer je večer.

Klasickým příkladem bylo v nedávné době nenadálé volání z opačného směru a dokonce  významnému představiteli TOP 09, který snad  v pohodě politického opojení odpočíval pod stolem a až druhý den si dodatečně uvědomil co vlastně říkal a dost dobře možná ani nevěděl, kdo mu volal. Ale to mu přece nemůže nikdo vyčítat, bylo to v době jeho osobního volna. 

Na druhé straně to má knížepán velmi dobře zrežírované. S voliči bude „diskutovat“ jednosměrně a pravděpodobně přes záznamník, oslovující voliče a přitom hubu neotevře, poněvadž může sedět  a diskutovat v hospodě.

Jenže když tak sedí knížepán v hospodě - místě politického přesvědčování svých potencionálních voličů - a zcela náhodně někomu z nich zapípá telefon se vzkazem volá vám knížepán a on přitom sedí naproti němu, co si o tom má, do té doby důvěrně naslouchající, myslet? Že náš kníže má dvojníka, nebo jen jednoho, sedícího na velmi podivných židlích a který mluví dvojí řečí o národě, který chce přesvědčit o své prazvláštní pravdě?