O vůni posečené trávy a zámecké paní
Ideální by bylo, kdyby ten anglický park patřil mému rodu. Jenže to předci už jaksi prošvihli.
Se sekačkou se ze mě stává rebel. Z trávníku nechávám trčet veselé ostrůvky kopretin a zvonků. Nebo mu nechávám narůst pankáčské číro, ve kterém se krmí včely na pampeliškách, dorůstají semínka trávy a schovávají se všechny možné breberky. V anglickém parku by mi to možná prošlo. Možná….
Navíc k takovému anglickému parku patří většinou i zámek. Ten zámek, tak ten si prosím nechte. Já totiž moc dobře vím, jaké je to starat se o zámek. Na zámku jsem nevyrostla. Ale znám jednu zámeckou paní. Od ní vím, jaké je to starat se o zámek.
Tak nějak se přihodilo, že si ve zralém věku s manželem pořídili zámek a titul. Nebo obráceně. To není podstatné. Podstatné je, že se pustili do oprav. Tak jako jiní opravují chaty a chalupy. Postupně se na téhle chaloupce s desítkami místností vystřídala pořádná řádka řemeslníků. A byla spousta práce, která se řemeslníkům nedala svěřit. Nebo zaplatit. Zámecká paní sama odstraňovala staré nátěry z oken a dveří, natírala obrovská špaletová okna a dělala to s láskou a krásně. O natírání dřevěných oken něco vím a umím to ocenit.
To musíte nejdřív starý lak odstranit. Ale ne chemií, ta by vyžrala i dřevo! Hezky horkovzdušnou pistolí opatrně opálit. Barvu stáhnout špachtlí, opatrně kolem skla, aby horkem neprasklo. To si předem oblepíte páskou. Někdy stará skla drží malinkatými hřebíčky, lištami nebo jen tmelem. Okolo musíte se špachtlí opatrně. Pak musíte dřevo zlehýnka přebrousit, kde je potřeba vytmelit, upravit tmel okolo skel a až pak natírat. Několikrát, pěkně tence. Pořádnou, kvalitní barvou. Pak teprve takové okno vydrží tak dlouho, že další nátěr už bude starostí vašich potomků. Je to radostná práce, jen jí nesmí být moc. Zámecká paní měla těch oken a dveří desítky a velikých.
Zámecký pán zase například domalovával malinké detaily ve vzorku malby na nekonečných stěnách. A stropy vymaloval ležíce na lešení – podobně jako jeho kolega před staletími v Sixtinské kapli. Tomu říkám tělocvik!
Zámek se jim za to odvděčil. Rozkvetl do krásy, stejně jako jejich zahrada plná růží. Místní lidé si majitelů váží, protože zámek otevřeli k pořádání kulturních akcí a svateb. Navíc i v pokročilém věku udržuje zámek oba majitele v obdivuhodné kondici.
Majitelé zámku mají můj obdiv. Dokázali zachránit krásnou památku a dát jí nový život. To je něco, co je přesáhne i do dalších generací.
Držím palce všem, kteří najdou odvahu pořídit si starý dům a citlivě jej rekonstruovat. Je jedno, jestli je to dřevěná roubenka, nebo zámek. Pokud do toho vloží svoji vlastní práci, je to veliká radost. Je to něco, co tady bude, až my tady nebudeme. Ačkoliv… S jistotou to neví nikdo z nás. O to víc je to obdivuhodné.
Pokud stavíte, rekonstruujete nebo zahradničíte, přeji vám, ať se vám vaše dílo daří. Ona je to veliká radost, když si narovnáte záda a podíváte se, jaká práce už je za vámi.
Tak hezké jaro a já už běžím taky něco…podělat.
Blanka Veltrubská
Historická vsuvka – Centralizační a internační klášter Králíky
Věznění bez soudů, nucená práce v kraji hlubokých lesů. Jako by každý režim v temných dobách naší historie zametal do nejzazších koutů republiky to, co se mu nehodilo. I takový může být pohled na Jesenicko-Králický výběžek.
Blanka Veltrubská
Historická vsuvka – temná doba v temném kraji
Mučení, upálení, stětí, věznění bez soudů v kraji hlubokých lesů a čisté vody. Jako by každý režim v temných dobách naší historie zametal pod koberec lesů to, co se mu nehodilo. I takový může být pohled na Jesenicko.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – kdy jindy, když ne teď?!
Před usnutím se mi honily hlavou útržky z celého dne. Byl to parádní den, ale dobře se mi nespalo. Házela jsem s sebou v hamace jako ryba v síti. Svoji spolunocležnici jsem určitě budila.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – jak se vaří dobrá nálada
Bylo studené podzimní ráno, slunce neochotně poslalo první paprsky na zem. Po nočním společníkovi nezbyly v trávě stopy, překryla je rosa.
Blanka Veltrubská
Dáma na rozcestí – a prdí taky jeleni?
Hulákání jelenů k ránu ustalo, přesto jsem vstávala ještě za tmy. Podzimní dny se krátily, nebyl čas dlouho spát. Polský chlapík si přispat mohl, já ale měla před sebou delší cestu.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Přímý přenos Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl ve čtvrtek terčem atentátu, je...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Na Slovensku není mír a smír, polarizace pokračuje, říká novinářka
Premium Slovenské vládní strany po atentátu na premiéra Roberta Fica slovně útočí na novináře. Přidávají se...
ANALÝZA: Rusko natahuje frontu do šířky. Putinova letní ofenziva začíná
Premium Vytváření nárazníkové zóny u hranic, nebo pokus o útok na druhé největší ukrajinské město? Nenadálý...
- Počet článků 113
- Celková karma 18,27
- Průměrná čtenost 361x