V létech 1967 a 1968 vedle nás bydlel jeden řeholník jménem dr. Segeťa. Učil jazyky na olomoucké univerzitě. Tomu dali vybrat: vystoupit z řádu a může dále učit na univerzitě, nebo nevystoupit a jít s ostatními do internace. Před podobnou volbu byli postavení všichni další řeholníci, kteří tenkrát na univerzitě učili. Všichni zůstali věrni, šli do internace a pak manuálně pracovat, dr. Segeťa pracoval na stavbě.

Teď moje vzpomínka na studium na technické vysoké škole v letech 1961-66. Na škole byla silná katedra marxizmu-leninizmu. M. j. jsme od těch uvědomělých marxistů slyšeli, že kněží hlásají víru, protože jsou za to placeni a že jim nemáme věřit. Pak přišel rok 1989. Výuka marx.-len. byla zrušena. Na škole chodilo do práce 70 bývalých vyučujících. Celý rok nic nedělali, pobírali však plat. Pak byly založeny další školy, mnohé soukromé, všichni na ně přešli a začali vyučovat novou ideologii. Jediný neřekl: "Nezpronevěřím se svému přesvědčení."

Díky. Ta místa znám. Setkal jsem se i s lidmi, kteří to, co popisujete, zažili na vlastní kůži.

Dobrý článek. Praktiky totalitního státu, ale i zavrženíhodné chování některých členů církve té doby jsou dobře popsány v rozsáhlém románu Bílá voda spisovatelky Kateřiny Tučkové.

Nezapomínat a připomínat.

Vašek

Je velmi dobré a velmi záslužné, že jste připomněla nedávnou historii. Mnozí naši spoluobčané po ní teskní, ať všichni vidí, po čem se jim stýská.