Žena muže dobývat (ne)může
Dneska už se tomu směju. Možná i proto, že jako matka to beru všechno trochu jinak. Matka je totiž asi ta nejlepší diagnóza, kterou se můžeme v tom (z pozice dětských očí) obludném věku nakazit. Ale všeho s mírou.
Když se před několika lety vracela moje kolegyně po mateřské dovolené, připadala mi jako z jiného světa. Házela kolem sebe zdrobnělinami a pacienty měla tendenci vodit po chodbě za ruku. Uplynul nějaký čas a i já vykazuji známky šílenství, které už je přes tu míru. Všechny pacienty (i dvoumetrové stokilové) prosím, aby mi podali svoji ručičku, zvedli zadeček, otevřeli pusinku a při výkonech, kterými jim působím bolest, říkám: „Ššš, no, to je ale statečnej šikulka!“
Rozdíl mezi mnou a tou kolegyní je v tom, že ji už to dávno přešlo a její ratolest má nakročeno k vlastním dětem. Pravda, i u nás doma už řešíme výběr té jediné pravé na celý život. Doba je zkrátka nějaká rychlejší, protože já byla v sedmi letech v porovnání s Matesem asi dost zaostalá. Tenkrát jsem sice uháněla Martínka ze třídy, ale nakonec jsem uposlechla rad zkušených, že se to nehodí, protože děvče se má podle pravidel naopak nechat dobývat, a přestala jsem tedy tlačit na pilu. Výsledek se dostavil. Martínek opravdu začal dobývat. Jenže ne mě, ale Petrušku, co seděla u okna, a tak jsem se pokorně vrátila k oblékání panenek.
„Mami, fakt si můžu vzít jenom jednu ženu?“ ptal se mě Matěj koncem prázdnin, čímž mi poodhalil důvod jeho dumavého výrazu posledních dní.
„Fakt jenom jednu,“ oznámila jsem mu se soucitným pohledem, jenž ho postavil před vážné rozhodnutí, jestli bude chodit dál s Anežkou, která zůstává ještě ve školce, nebo s Kájou, která společně s ním bude brázdit školní chodby.
„Tak to si asi budu muset hodit korunou,“ prohlásil bezcitně, což ve mně odstartovalo pobouření a školení o tom, že se přece nemůže rozhodovat podle orla a panny, ale musí se rozhodnout podle toho, jak to cítí.
„Tak jo, nechám si Káju, ale Anežce asi pukne srdce,“ řekl po chvilce a tříletý Kuba, který si už několik týdnů hraje na pana doktora, prošel se svým kufříčkem a suše konstatoval, že na tu puklinu dá Anežce náplast. Nevím, jestli tím chtěl bratrovi ulehčit situaci, ale spíš jen chtěl jako správný lékař zastavit případné krvácení.
Uběhlo několik dní, kdy se mi zdálo, že můj starší syn už má ve svém citovém životě jasno, protože se pořád ptal, kdy už mu bude těch osmnáct, aby se mohl konečně oženit. Jenže srdci neporučíš a to jeho prostě pořád bilo pro obě ty malé slečny.
„Mami, víš, co se mi dneska zdálo?“ položil mi dotaz koncem září.
„To nevím, co?“
„Že sme byli nakupovat a potkali sme tam Anežku a Káju. A mami, vobě se tam začaly hrozně hádat a prát se o mě, a pak…pak mě každá chytila za jednu ruku a tahaly mě, že sem myslel, že mě rozpůlí!!!“ popisoval barvitě a zároveň předváděl rekonstrukci, jak v tom boji lítal chvilku na jednu a chvilku na druhou stranu. Posadila jsem se k němu a jako empatická matka jsem ho objala kolem ramen a zkusila vyjádřit svoji účast: „To muselo bejt ale hrozný, viď?“ Podíval se na mě těma modrýma očima, které se rozzářily, hluboce se nadechl, zasnil se, a pak z něj vypadlo: „Ne, mami, to bylo strašně krásný!“ V tu chvíli mi došlo, že s tím jak plyne čas a země rotuje, se možná i staré zvyky o mužích dobyvatelích nějakým kolečkem přehouply na to něžné pohlaví. A možná je to úplně jinak. Třeba je to všechno jenom šílený omyl. Vždyť přece už vyhnání z ráje má na svědomí Eva, kapesníčky házely chlapům pod nohy taky jenom ženy a něžnost? Tu přece čekáme od mužů taky, tak kdo se v tom má vyznat. Každopádně mně to hlava nebere. A tak se bojím, že diagnóza, kterou mi sdělil minulý týden Kuba, nebude daleko od pravdy: „Mami, já se ti kouknu uchem do hlavy, jo? Hmmm, hmmm ….je to dobrý, nic v ní nemáš!“
Aspoň se mi s tou prázdnou hlavou snáší ten obludný věk a divná dobývací doba tak nějak lehčeji, ale chápejte, kamuflovat to prostě musím.
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Co teď dělají Zemanovi muži. Mynář má novou firmu, Kruliš si v ČNB polepšil
Premium Někdejší hradní kancléř Vratislav Mynář rozšířil své podnikatelské portfolio o novou firmu. Bývalý...
Po práci na vojnu. Poláci trénují střelbu i první pomoc, vojenský výcvik lidi láká
Premium Dobrovolnický vojenský výcvik byl v Polsku zaveden v roce 2016. Od té doby jeho popularita strmě...
Útok ze severu už máme pod kontrolou, řekl Zelenskyj. Navštívil Charkov
Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc...
Víme, kde má Putin bunkry, tvrdí Kyjev. Šéfa Kremlu přirovnal k upírovi
Známe polohu bunkrů ruského vůdce Vladimira Putina, prohlásila ve čtvrtek ukrajinská vojenská...
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5158x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html