Miláčku, vem si mě, nabízím peklo a galeje!
Tenkrát jsme se s mým manželem seznámili díky náhodě. Druhý den už mi v restauraci pod stolem hladil kolena a po týdnu mě požádal o ruku. Když kolem nás procházela nějaká maminka s kočárkem a můj milý mi oznámil, že takový kočárek by se mnou klidně vozil třeba hned, napadlo mě, že jsem si začala s šílencem a v hlavě se mi rodil evakuační plán. Chlap, který se po pár dnech se mnou(!) chce dobrovolně vzdát svobody a ještě „přibrat do party“ mimino, to musí být jedině blázen!!!
„Ivka, to bude sňatkovej podvodník, na to bacha!“ varovala mě kolegyně v práci.
„Nemaluj čerta na zeď, to bude jen neškodnej úchyl,“ zhodnotila to druhá a já se začala utvrzovat v myšlence, jestli nebude opravdu bezpečnější z toho vztahu radši vycouvat.
Nevím už, co se tenkrát stalo, snad nějaká chemie, ale já s ním začala za další tři týdny bydlet, zanedlouho jsme se brali a po dalších šesti měsících spolu tlačili ten kočárek.
„Cvok a cvokyně,“ smála se kamarádka, která se svým vyvoleným žila už pět let a děti neplánovali ani v budoucí pětiletce. Ostatně nemá je dodnes. Tedy ona. Její milovaný má dvě, ale s jinou paní.
A protože o svém bláznovství už jsem ve svých článcích psala, utvrdila jsem se, že nikoho jiného jsem si vzít ani nemohla.
Zatímco já s dětmi téměř neopouštím hranice městské čtvrti, můj muž se vydává den co den do víru velkoměsta, aby odtrhnut od tepla rodinného krbu a štěbetající drobotiny, vydělal tolik potřebné peníze. Vím, bude to znít v dnešní době staromilsky, ale krást se nám nechce. Ony taky ty následky, když se na to nedej bůh přijde, za moc nestojí. Takže, zatímco já jsem už sedm let osvobozena od výdělečné činnosti, můj nebohý manžel se stejně dlouhou dobu dře za dva a následky mojí rodičovské se tudíž odráží i na něm. Hypotéka ho prostě drží v šachu.
„Tatííí, táááto, tááátóóó,“ znělo nedávno zoufalé volání z dětského pokoje, ale táta nevnímal.
„Petře, ty neslyšíš? Volají tě!“ řekla jsem už trochu nervózně k mému muži.
Trhnul sebou, rychle běžel ke svému mobilu a jen kroutil hlavou.
„Né, to se ti zdálo, nemám tu žádný zmeškaný hovor,“ pronesl v klidu mezi neustávajícím voláním z pokoje.
„Děti!!!“ přidala jsem na důrazu a ukázala směrem k nim.
„Ježiši, já už jsem fakt cvok,“ zhodnotil svoje chování a odešel za nimi.
A tak se poslední dobou báječně doplňujeme i v absurdním chování a naše děti jsou z nás často paf.
A paf zůstal Matěj i po zhlédnutí svatební videokazety. Nejvíc ho zajímalo, cože jsme to tam s tátou podepisovali.
„To víš, každej chlap musí upsat svoji duši,“ zažertoval manžel a Mates vytřeštil oči.
„Upsat?“ zajímal se dál a nervózně si poposedl.
„Jojo,“ odpověděli jsme společně, aniž bychom přikládali svým slovům nějaký význam.
Bylo mi sice divné, že nepřišly žádné další otázky, ale v běhu denních událostí už jsem tomu nevěnovala pozornost.
Večer, místo čtení pohádky, ale Matěj téma obnovil. Prý se nikdy ženit nebude.
„Matý a co Anežka? Vždyť plánujete tu farmu a tak?“ ptala jsem se a bylo mi ho líto.
Jeho hlavička byla rozpálená a ramínka nesla tíhu celého světa. Hladila jsem tu utrápenou kebulku a byla bezradná.
„Mami, skončí táta v pekle?“ vysoukal ze sebe po chvilce.
„Proč by měl táta skončit v pekle?“ ptala jsem se zvědavě.
„No když upsal tu svou duši, chápeš?“ vysvětlil hlasem plným obav.
Chápala jsem. Do břicha mi vjela vlna od smíchu, kterou jsem jen těžce krotila, jak postupovala přes hrudník, ale v krku se mi ji podařilo udusit. Teď jsem se nesměla smát. Příště by mi svoje trápení už neřekl.
MANŽELSTVÍ = PEKLO
ŽENA = ĎÁBEL
Taková byla tedy jeho teorie po naší dopolední odpovědi o upsání se. A zřejmě ji na světě rozvíjí i spousta jiných chlapů. Po jejím uvedení na pravou míru(pochopitelně podle mých naivních měřítek) jsem odstartovala večer otázek a odpovědí.
Výsledek se dostavil. Musíme prý začít šetřit, protože se bude ženit brzy. Zasnoubení už s Anežkou jsou a hned na příští narozeniny už přijde snoubenka ve svatebním.
„No jo, mami, ale já nemám ještě žádný oblek. A taky se musím naučit tancovat. A mami, stačí když tam napíšu MATĚJ?“
Padla ještě spousta dalších dotazů, ale jeho závěr mi vyrazil dech.
„No, možná s tou svatbou ještě počkáme, vydělám napřed peníze, abych se pak, až bude mít Anežka děti, nemusel dřít jako táta.“
Tak. Aspoň někdo má v té naší rodině rozum, i když se samozřejmě může jednat jen o chvilkové pobláznění mysli a nás všechny ještě čeká pěkné peklo, ale jelikož jsem duší spíše optimistka, doufám, že nás čeká ráj na zemi, třeba i s jeho nástrahami. Putování jen po hladkých cestách je přece nuda. Občas je prostě nutné trochu zatopit pod kotlem a vyrušit se z letargie. Jen ti taťkové by to s námi mohli mít trošku lehčí. Nebo ne?
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své
Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......
Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?
„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí
Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný
Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Francouzský kreslíř Dewilde spáchal sebevraždu. Byl přeživším útoku na Bataclan
Francouzský kreslíř Fred Dewilde, který přežil teroristický útok na hudební klub Bataclan, spáchal...
Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, v Káhiře se jedná o příměří
Izraelská armáda v úterž zahájila operace na východě Rafáhu, který leží na jihu Pásma Gazy a kde...
Zdechovský se musí omluvit Němcovi za meme. Odvolám se, říká europoslanec
Europoslanec Tomáš Zdechovský se musí omluvit advokátovi Petru Němcovi za protiprávní jednání na...
Pornoherečka soudu popsala sex s Trumpem, exprezidenta znechutila
V procesu s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem v úterý vypovídala bývalá pornoherečka...
Prodej chata, 43 m2 - Kamýk nad Vltavou
Kamýk nad Vltavou, okres Příbram
2 490 000 Kč
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5157x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html