Kvůli tomuhle ptákovi si i nehty nalakuju
Později s ní prožívat její lásky, divit se jejímu vkusu a pozorovat manžela, jak panikaří nad představou, že jeho holčička se stává dospělou a mohla by snad dát polibek na ústa(ne-li jinam) nějakému odpornému chlapíkovi, kterému jde beztak jen o to jedno.
Zbytečné obavy – ty za manžela.
Zato já se v noci budím opocená, protože mi ve snu jednoho ze synů odvádí zmalovaná, nesympatická a dlouhodrápá ženština, která ho hodlá použít jako pracovní sílu, hračku a bankomat v jednom.
Když se koncem roku naše dospělá část rodinné rady usnesla, že vyhoví dětem a dovolí jim andulku, bylo jasné, že to musí být samička. I Matěj těžce nese absenci sestřičky v rodině a jeho bratrovi byla odpověď k výběru pohlaví pro jeho naivitu úspěšně podsunuta. Výjimečně tedy nedošlo k hádce a debata měla klidný spád.
Cítila jsem trošku úlevu, protože ustal tlak ze strany dětí(i manžela), poslední dobou značně sílící, zaměřený na moji reprodukční schopnost.
„Mami, co by ti to jako udělalo, kdybys ještě porodila jednu nebo dvě holčičky? Pak bysme si koupili barák, psa, táta by si pořídil velký auto a konečně bysme byli rodina!“ uzavřel to nedávno Matěj a od té doby mám v hlavě brouka, že to já jsem ta brzda k šťastnému životu zbytku rodiny, protože jsem líná rodit další děti. No, děti. Zájem je jen o sestřičku, takže ta samice, co se měla stát tmeličem rodiny, se zdála být výborným nápadem.
Netrvalo to dlouho a Bertička s růžovým ozobím byla mezi námi. Konečně u nás doma padaly věty typu „Jakpak se vyhajala naše holčička, no jen papej, ty naše princezničko, papej, jen papej.“ nebo „Co to povídá ta naše krasavice?“ Prostě jsme dali průchod objevené zjemnělé infantilnosti.
Náš život dostal nový rozměr a pozorovat dokonce i manžela, jak rozněžněně stojí před klecí, byl zážitek.
Jenže to bychom nebyli my, kdyby mělo vše hladký průběh. Už v pubertě, po smrti táty, jsem si vyděračskou taktikou na mámě vybrečela psa. Chtěla jsem vlčáka. Možná jsem toužila po ochranáři aspoň touhle cestou, když už tu táta nebyl, ale povolení jsem dostala jen na nějakou malou rasu. Tenkrát jsem chtěla naopak psa, jenže chovná stanice, kam jsem si jela pro jezevčíka, už měla jen fenky a já prostě nemohla čekat. Psí čistokrevná holčička byla moje. Po pár týdnech, kdy nožičky té jezevčice už byly povážlivě vysoké a celková výška fenky se blížila spíš tomu vlčákovi, jsme s mámou pochopily, že my prostě patříme mezi ty vyvolené, kterým i trpaslík vyroste a pro něž se i zákon schválnosti stává každodenním chlebem. Náš oříšek žil patnáct let a hodnější pes snad nikdy ani neexistoval.
„Mami, ta Berta furt jenom žere a kadí,“ pronesl takhle jednou odpoledne Mates a scénář té jeho věty mi chtě nechtě připomněl chování úplně jiného pohlaví. Zmocnila se mě panika a při podrobnějším prozkoumání opeřence i zděšení. Ozobí naší samice začínalo modrat a z milé andulky se stával normální nefalšovaný andulák, co odmítá opustit klec a vzdálit se od krmení. Další chlap do rodiny!
Něžnosti přestaly, v chápání rodiny jsou opět povážlivé trhliny a místo cukrbliků pokřikujeme na toho podvodníka, aby držel zobák a tolik nežral. Taky některá sprostá slova se stala legálními(tedy jen směrem ke kleci) a závody, kdo ho je naučí říkat dřív, neberou konce. Bertík je prostě další drsňák.
Jen kdyby se přestal konečně bát. Poctivě mu strkám ruku do klece, aby si zvykl, ale s odporem se od ní odvrací. No, při pohledu na svoje ulámané nehty a některé obzvláště vypečené záděrky se mu vlastně ani nedivím. Jdu si udělat manikúru a nalakovat si po letech nehty. Někdo to holt dělá pro chlapa, já pro ptáka. To by bylo, abych ho neochočila, neomotala si ho kolem prstu a aby mi i on se zbytkem mužského osazenstva naší rodiny nezačal zobat z ruky.
Ivana Vejvodová
Každý si holt hlídá to své

Manžel přede mnou utíká, gestikuluje nesouhlasně rukama, pokouší se přede mnou zavřít dveře, ale já jsem neoblomná. Škvírkou mezi futry mu šermuji malou lištou, jejíž přivrtání mi chybí ke štěstí. Lišta nad dětskou postel, která by držela rákos.
Ivana Vejvodová
Šmarjá, rosteš pro ......

Stejně jako na sklo bubnují kapky deště, aby přece jen zkusily tvrdost okenních tabulek, dobývají se mi do hlavy dvě myšlenky, které se ovšem v konečném smyslu nevylučují a míří do jednoho místa.
Ivana Vejvodová
Tak co to tu teda tak strašně smrdí?

„Proboha, co to tu tak strašně smrdí?“ pomyslela jsem si před časem v koupelně, když jsem zahájila večerní hygienu. Během pár vteřin jsem měla jasno. Vlastně spíš zatmění. A to doslova. Chcete-li si změnit pohled na svět, dejte si na obličej místo pleťové vody odlakovač na nehty.
Ivana Vejvodová
Co se ve škole neučí

Nadechla jsem se, abych přemýšlela o tom, co mi právě řekl starší syn. Kabina starého výtahu mi připadala stejná jako jindy. Ale možná má pravdu. Možná je dobré občas se zastavit, aby člověk s postupem času neztratil ten jasný pohled zpátky přes rameno a zároveň tím získal pravdivější pohled pod nohy a nejlíp ještě dál.
Ivana Vejvodová
Nesnáším to přerušovaný

Když už se do toho dám, mám to ráda rychle. Žádné zdržování nebo rozptylování! To jenom plýtvá silami. Těším se jen na konec, protože jako skoro každá vdaná ženská nemám čas ztrácet čas. Jdu tvrdě jen za tou slastí na konci. Tu totiž zbožňuju.
Další články autora |
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu
Sledujeme online Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny...
Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys
Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a...
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...
OBRAZEM: Stano odhalil Bartoškův poslední portrét. Dakota si napravila reputaci
Jak naposledy zvěčnil renomovaný fotograf Tono Stano Jiřího Bartošku, se můžete jít podívat do...
Čečenský princ. Kadyrov oženil 17letého syna, k velkolepé svatbě blahopřál i Putin
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov dál připravuje syna Adama na převzetí moci. Jeho sedmnáctiletý...
OBRAZEM: Neporazitelní a StarDance? Kdepak, Vary ovládl první český viet-film
Letní škola, 2001. Tedy první český viet-film, snímek od generace vietnamských tvůrců vyrostlých u...
Čechům zlevňují americké akcie. Vděčí za to slabému dolaru
Premium Americká měna zažívá krušné časy. Dolarový index, který sleduje vývoj kurzu dolaru proti hlavním...
S pepřovým sprejem do Německa? Za 50 tisíc. Na co pozor při cestě do zahraničí
Premium Za držení obranných sprejů či nožů, které jsou v Česku zcela legální, hrozí v Německu tvrdé tresty....
OBRAZEM: Kam se hrabe mandelinka. Německou úrodu ničí nebezpečný druh hmyzu
Německo se potýká s bramborovou nákazou, kterou roznáší muška jménem žilnatka rákosní. Hmyz kromě...

Krásné vlasy každý den? S multifunkčními pomocníky to zvládnete snadno
Každá z nás touží po krásných, zdravých a upravených vlasech, ale jen málokdy máme čas věnovat se jim se stejnou péčí, jakou by dostaly v salonu....
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5159x
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/takhle-by-nechtel-umirat-nikdo-z-nas-pise-vrchni-sestra-z-nymburske-nemocnice.html
https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/umirani-covid-nemocnice-vrchni-sestra-nymburk-nemocnice-20210315.html