Komu zvoní hrana? Kouření

Europoslanci bojují za zdravý životní styl. V  parlamentu prosazují zákaz “mentolek“ a chtějí diktovat státům, jak mají vypadat cigaretové krabičky. Tím překračují své pravomoci a nahrávají rozmachu černého trhu. Spíš než zdravý životní styl by pro začátek stačil zdravý selský rozum.

O tabákové směrnici bude příští týden rozhodovat plénum Evropského parlamentu. Ta mimo jiné zavádí jednotný vzhled cigaretových krabiček s výrazným obrázkovým varováním a zakazuje prodej ochucených a tenkých cigaret. Směrnici i přes odpor třetiny členských zemí EU už schválila Evropská komise. Svůj krok odůvodňuje tím, že chce zlepšit fungování jednotného trhu s tabákovými výrobky. V tom je ale háček.  

Jednotný trh s cigaretami v Evropě totiž vůbec neexistuje. Důvod je prostý. Tabák podléhá spotřební dani, a proto se na něj režim volného pohybu nevztahuje. Každý členský stát reguluje jeho prodej odlišně.  Pro příklad netřeba chodit daleko. Zatímco v Německu platí relativně volná pravidla reklamy, ve Velké Británii je vystavování cigaret zakázáno. Prodávají se podpultově.

Ochrana veřejného zdraví je další argument europoslanců. A znovu je minimálně rozporuplný. Kvůli ošklivějším krabičkám a cigaretám bez příchutí by měl podle poslanců počet kuřáků za pět let klesnout o dvě procenta. Přitom už teď v Evropě ročně ubývají průměrně tři procenta lidí závislých na kouření. To ale není jediný antagonismus. Evropský parlament a Komise nemají mandát o zdravotní politice rozhodovat. Je v gesci jednotlivých členských států.

Podle připravované tabákové směrnice by měly být také zakázány přísady a příchutě jako jsou vanilka, čokoláda a mentol. Podle europoslanců jsou příchutě lákadlem pro děti. S tím se dá souhlasit u vanilky a čokolády, ne však u mentolu. Mentolky totiž v naprosté většině kouří starší kuřáci.

Směrnice zakazuje i tenké cigarety, takzvané slimky. Podle evropských úředníků si mladší kuřáci mohou myslet, že jsou méně škodlivé.

Mentolky a slimky tvoří přibližně deset procent trhu cigaret v EU. Pokud dojde k zákazu jejich prodeje, začnou si je kuřáci shánět na černém trhu. Stát přijde o miliardy. S tím souhlasí i samotní europoslanci.    

Podle studie KPMG spotřeba pašovaných a padělaných cigaret ve státech Evropské unie od roku 2006 roste. Zatímco v roce 2006 tvořil černý trh 8,6 procenta spotřeby, v roce 2012 byl podíl už jedenáctiprocentní. A to směrnice ještě nezačala platit.

Nezanedbatelný je i ekonomický dosah směrnice. V České republice zaměstnává tabákový průmysl několik tisíc lidí. Většina z nich pracuje v Kutné Hoře, která se právě na slimky a mentolky specializuje. Ročně se u nás za ně vyberou přibližně dvě miliardy korun na spotřební dani. V tomto případě je samozřejmě možné argumentovat i opačně, že stát v případě omezení a zákazu ušetří na léčbě nemocných.  

Tak jako tak, kouření je nešvar a je potřeba proti němu bojovat. Podobně zmatené a populistické kroky, které se chystají udělat europoslanci, ale celou snahu bojovat proti závislosti oslabují. Zdravotní politika, do které kouření bezpochyby spadá je v gesci členských států a smí proto o ní rozhodovat jedině samotné členské státy. Tabáková směrnice v podobě, ve které se ji chystá schválit Evropský parlament, není, když už krokem zpět, tak určitě nerozhodným a nešikovným přešlapováním na místě.