- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Macechou jsem se stala ve svém druhém manželství. Po dlouhé řadě let bez partnera. Asi jsem nevyzařovala ty správné signály. Nebo nechtěla. Dnes už to není důležité a v našem příběhu to nehraje roli.
Roli naopak hraje skutečnost, že jsem na své dcery po rozvodu zůstala sama. Jejich otech v jednom jediném okamžiku zmizel a to, že žije, víme jen zprostředkovaně a z toho, že dvakrát - třikrát do roka pošle mladší z dcer (dnes je jí devatenáct) smsku. Dala bych tenkrát království za to, kdybych sebou mohla o víkendu "švihnout na gauč", protože děti jsou s tátou. Ulevilo by mi, kdyby vodil děti do plavání a rozhodně bych se nezlobila, kdyby posílal výživné.
V období deseti let bez partnera poznáte řadu lidí, kteří jsou taky sami. Řadu mužů i žen. Vyslechnete si jejich příběhy. O setkáních i rozvodech, nasloucháte jim v období jejich akutní bolesti z rozchodu i v době, kdy už mají, díky časovému odstupu, nadhled. V té době jsem si vyslechla i příběhy o ženách-matkách, které komplikují otcům setkání s jejich dětmi. Zcela upřímně - nevěřila jsem jim ani slovo. Dívala se na vše drobnohledem vlastní zkušenosti přesvědčená, že my ženské jsme přece rozumné a tohle bychom nedělaly svým dětem a vlastně ani sobě. Dnes se jim všem v duchu omlouvám.
Za poslední rok totiž nevycházím z údivu. A hlavou mi vrtá Brouk vedle Brouka (už se dají počítat na desítky). Asi bych měla umět řešit spory, už mám na to ostatně zkušenosti i věk. Ale Maminka a její Manžel používají metody, na které se v mých "paměťových registrech" nenalézá recept. Kdo ví, třeba ho má nějaká zkušenější maceška. A tak si dovolím namátkou vybrat několik "modelových" brouků.
První Brouk:
Syn se těžce zhorší ve škole. Plave v několika předmětech, přičemž Táta vyhodnotí, že zvlášť pitomé je to v případě matematiky, protože ta Mamince nikdy nešla (i s jejími dětmi z předchozího manželství se ji učil on) a navíc, jedno učivo tam navazuje na druhé. Chce se se Synem učit, nabízí spolupráci, kterou doporučuji si Synův matikář. Maminka ji odmítá s odkazem na to, že Syn se vrací ze školy unavený, protože je hyperaktivní. Ze stejného důvodu jej nepustí učit se s Tátou. Nedovolí ani aby zajistil a zaplatil doučování. A tak Syn plave ve škole dál a "plavecký styl" se zhoršuje. Je mu třináct. Už se hraje o další vzdělání...
Druhý Brouk:
Táta si vezme děti na čtyři týdny prázdnin. Normálně pracuje a tak dětem na dva týdny zajistí příměstský tábor, dva týdny si vezme z dovolené. Děti jsou tábory nadšené a po příchodu domů si rovnou plánují, že příští rok jdou zase. Maminka pak vyjasní sociální pracovnici, že Táta děti zanedbává, protože je "odložil" na tábor. Táta tiše zírá - tábory a dovolená s ním byly jediné aktivity dětí v létě. Já jsem otrávená. Veškerý čas i "volné prostředky" padly na Tátův čas s dětmi. Dovolená "dospělých" se prostě nekonala, měla logicky nižší prioritu...
Třetí Brouk:
Táta si dlouhodobě vyzvedává děti, aniž by s ním Maminka prohodila slovo. Prostě je vystrčí za dveře. Často nemají základní věci. Nezvedá telefon. Neodpovídá na sms ani na papírové dopisy. Z dětí "vypadne", že když Táta chce, aby něco měly, má jim to koupit. Zpočátku to Táta s Macechou dělají, ale děti pak často nesmějí koupené věci nosit a na vyhazování fakt nejsou peníze. Když v dušičkovém čase příjde Dcera v malých teninkých teniskách a v mikině, s Macechou koupí teplejší botičky. Dospělí pak zjistí, že holčička neumí v devíti letech zavázat šňurky (nepozná ani hodiny). Bundu už koupit odmítnou. Dcerka příště příjde v jiných "čínských" botách koupených maminkou. Ty od Táty nosit nesmí...
Čtvrtý brouk:
Maminka, nejspíš ovlivněna Tátovou svatbou a jeho stěhováním do domku, udělá Tatínkovi na ulici scénu a požádá soud o zvýšení už tak nadstandardního výživného. Svou nezaměstnanost zdůvodňuje péčí o postiženého Syna. Tomu (kromě zmíněné hyperaktivity) nic není. "Postižení" se diví i pediatr, neví o něm. Zato všichni vědí, že Maminka pracuje. Viditelně, v ulicích. Jen tak trochu mimo oficiální systém. (Já bych v té situaci byla tiše jako myšička a neupozorňovala na sebe. Maminka s tím klidně běží k soudu.) Dokonce i soudkyně se ptá maminky, jestli svou žádost nechce stáhnout. Maminka nechce. Chce polovinu Tátova příjmu...
Pátý brouk:
(tak trochu retrospektivní) Je zimní den před dvěma lety. Sněží. Je to důležitý den. Právě jsme pochopili, že nám na dveře klepe Vztah. Sedíme v Tátově bytě, zaskočení situací, tak trochu nevíme co s tím. U dveří někdo dlouze a jakoby naléhavě zvoní. Do bytu vběhne Tátova nevlastní dcera, že ji Máma vyhodila z domu. Uvařím jim oběma kafe a tiše se vytratím. Stejně potřebuju čas na vlastní myšlenky. Vyhazování se pak opakuje tak dlouho, až První Dcera skončí v podstatě na ulici. Nabízenou pomoc v té době neumí přijmout...
Intermezzo:
Po sečtení všech vyjmenovaných i dalších brouků Táta požádá o střídavou péči. Ani jeden nenacházíme způsob, jak "mírově" situaci řešit. Sociální pracovnice, která k nám příjde na návštěvu, je velmi jemná a decentní. Pomůže mi srovnat si myšlenky. A zcela vážně, ač velmi ohleduplně k Mamince, vyjádří svůj názor, že dětem by pobyt u Táty prospěl. Mám z toho husí kůži...
Šestý brouk:
Děti nesmějí říkat, co se děje doma. Kličkují a lžou. Nastavujeme si pravidlo, že místo lhaní je lepší říct, že se o tom či onom nebudeme bavit. Aby bylo alespoň u nás relativní bezpečí. Poprvé si já, výchovná anarchistka celoživotně tvrdící, že děti jsou bytosti s vlastním názorem, které lze naučit pozdravit, poprosit a poděkovat (a to je tak celá role rodičů), uvědomuji, že děti vychováváme tím, jak sami žijeme. Pečeme cvičnou vánočku. V kuchyni je štěbetající babinec. Moje studující Starší dcera mění práci a tak to probíráme. Tátova Dcera přispěje informací, že práce se hledá na pracovním úřadě a zjevně nám nevěří, že zrovna tam práci žádná z nás nikdy nehledala. Jistě, jiné hnízdo. Ale taky formování pohledu na svět...
Sedmý brouk:
Soud doporučí použít k domluvě mediační službu. Maminka odmítá. Přemýšlím nad tím, jestli bych vzdorovala "autoritě taláru" a jsem si jista, že ne. Bála bych se o děti. O Vánocích příjdou děti zakřiknuté, zvláště Dcera je zjevně manipulovaná a neví si rady a tak se schovává do kožíšků zvířátek a nebaví se s námi. Ovlivňování trvá už déle, teď je situace až "hmatatelná". Brouk intenzivně vrtá...
Osmý brouk:
Maminka odmítne dát Tátovi v pátek děti. Prý mu je přiveze v neděli a nechá do středy. Pošle dopis. Doporučený. Táta takovou změnu odmítne, byl by s dětmi v součtu kratší čas než ten i teď ubohý. Maminka mu odmítá přijímat telefonní hovory, když jí přinese odpověď na dopis, odmítne si ji převzít a v sms oznámí, že pátek mu děti nepředá...
Kam se asi brouci dovrtají?
Další články autora |
Lišická, Praha 9 - Újezd nad Lesy
25 500 000 Kč