Takové jakoby nepřímé znárodnění. Takové pirátské.

Ivan Bartoš je anarchista, politik a marxista. Nedávno zveřejnil na sockách pár zajímavých píárek. Tak například zveřejnil, kolik lidí si už pokecalo s tzv. AI. 

A protože trávím dlouhé večery povídáním s AI, rozhodl jsem se, že si s ní tentokrát vypomůžu a položím jí pár otázek:

Drahá AI, nedávno nám Ivan Bartoš oznámil, kolik se nakoupilo veřejných, obecních a státních bytů a jaké tím bylo vykonáno blaho. Připomeň nám, prosím, jaké to bylo v padesátých letech v Československu se zabavováním majetku a jak to komunisti píárově zdůvodňovali národu.

AI:

„V padesátých letech v Československu došlo k tzv. pozemkové reformě, která byla prosazována komunistickou stranou a měla za cíl rozdělit velkostatky a přerozdělit půdu a nemovitosti mezi malorolníky. Kromě toho byly v této době značné množství nemovitostí zabavovány státem a komunistickou stranou s odůvodněním, že mají být převedeny do vlastnictví lidu a že mají sloužit pro společné blaho všech občanů.

Tento postup byl zdůvodňován ideologií komunismu, která prosazovala kolektivní vlastnictví a odmítala soukromé vlastnictví jako zdroj nerovnosti a společenských problémů. Komunistická strana také tvrdila, že zabavování majetku je nezbytné k dosažení plánovaného hospodářského rozvoje a k vytvoření nového socialistického společenského řádu.

Zároveň však není tajemstvím, že v mnoha případech byly nemovitosti zabavovány bez spravedlivého odškodnění a že mnozí majitelé byli perzekvováni a nuceni opustit své domovy a majetek. Komunistický režim také využíval zabavování majetku jako nástroj pro potlačování opozice a k likvidaci politických a společenských nepřátel.

Je důležité poznamenat, že zabavování majetku komunistickým režimem většinou nebylo motivováno záchranou chudých dělníků nebo rolníků, ale spíše politickými, ideologickými a ekonomickými zájmy. Nicméně existují případy, kdy bylo zabavení majetku zdůvodněno obhajobou práv obyčejných lidí.

Jedním z takových případů je například tzv. "Případ Černý". V roce 1953 byl v obci Pucov poblíž Jihlavy zabaven rodinný dům místního bohatého rolníka, který byl obviněn z toho, že se podílel na protistátní činnosti. Dům byl přidělen místnímu dělníkovi Josefu Černému a jeho rodině, kteří žili v příšerných podmínkách. Pro rodinu Černých bylo nové bydlení velkým zlepšením, avšak byl to zároveň jen jediný případ, kdy byl majetek přidělen někomu z řad chudých obyvatel.

Je třeba poznamenat, že většina případů zabavování majetku se však nedotkla bohatých majitelů, ale spíše lidí považovaných za politicky nespolehlivé, kteří mohli být kdykoli obviněni a odsouzeni bez spravedlivého procesu.

Informace o "Případu Černý" jsou poměrně snadno dostupné v různých zdrojích, například v knize "Padesátá léta v dokumentech" od historika Josefa Kouteckého. Dále se o tématu můžete dočíst na různých webových stránkách, například na stránkách Paměti národa, které shromažďují svědectví pamětníků této doby.“

Ukázalo se, že Ivan trochu podcenil národ. Vzápětí se mu na jeho účtu začaly množit komentáře voličů již poučených z předchozích nezdarů komunismu: „Jedná se o naše peníze, nikoli o vaše!“ „Ukradli jste peníze na daních!“ „Místo prosperity národa nesystémové řešení a ožebračování pracujících lidí!“ „ Peníze nás všech stejně končí v kapsách vyvolených!“ A podobné.

Ivan se zalekl svého přešlapu a vytáhnul těžké eso z rukávu. Připsal: „Vezmu vás někdy na pokec s paraplegiky, abyste jim řekli, jak jsou vyvolení.“

Ano, bravo, Ivane. Právě ses morálně dostal asi tak na úroveň Hamasu, který odpaluje rakety z areálu školek, aby se potom schovával za mrtvá tělíčka dětí. Vzít si do ústa tak společensky citlivé téma jako jsou nemocní lidi, zneužít humanistického nastavení západní společnosti, zneužít solidarity, sounáležitosti a lítosti jako štítu k prosazení své komunistické agendy, to je opravu morální dno. Paraplegici jsou takoví mediální poutači, jako Případ Černý: Ano, pomáháme chudým lidem, děláme ryzí koncentrované dobro, jsme skuteční klaďasové. To, že to je hospodářsky absolutně likvidační, je v tom návalu dobra už jen nepodstatný detail.

A tak když utřeme slzičku z oka a vytěsníme z mozku představu paraplegika, zeptáme se umělé inteligence, jak stát doopravdy zachází se sociálním bydlením a jak moc doopravdy se státní úředníci starají o dobro lidu, které si každý den berou do úst. Jak to bylo třeba v Brně, drahá AI?

AI:

„V kauze rozdělování sociálních bytů v Brně šlo o to, že v roce 2018 bylo zjištěno, že někteří zástupci městského úřadu v Brně údajně upřednostňovali určité žadatele o sociální bydlení před jinými, a to zejména kvůli jejich politické příslušnosti nebo výměně za protislužby.

Podle zprávy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) městští úředníci údajně vyhledávali potenciální nájemníky sociálních bytů na základě doporučení a dopisů poslanců, radních a členů politických stran. Tyto osoby byly následně umísťovány na přední místa v seznamu čekatelů na byt, čímž získávaly výhodu před ostatními žadateli.

Kromě toho měli úředníci údajně vymáhat protislužby od některých žadatelů, jako například účast na politických kampaních nebo sponzorských darů pro určité akce. Tyto praktiky byly zjištěny na základě interního vyšetřování městského úřadu a následného prošetření ze strany ÚOHS.

V důsledku této kauzy bylo mnoho lidí na seznamu čekatelů na sociální byty poškozeno a zůstali bez řádného bydlení. Kauza také vyvolala velkou kritiku a pozornost médií a veřejnosti a vedla ke změně některých postupů při přidělování sociálního bydlení v Brně.“

Upozorňuji, že se jedná o demokratický stát v roce 2018, nikoli o komunistický stát v roce 1953. Je úžasná vlastnost lidského mozku tím méně vnímat zlo, čím blíže k němu stojíme. Ačkoli bychom praktiky předchozího režimu téměř všichni odsoudili, dnešní znárodňování se nám téměř líbí. A tak se umělé inteligence do třetice ptám, jestli se dnes v ČR děje znárodňování.

AI zatvrzele tvrdí, že znárodňování se neděje.

A tak zkouším trochu změnit otázku: Jak nazvat proces, kdy stát tiskne ničím nekryté peníze, za tyto peníze vykupuje od soukromého sektoru nějaké statky, které pak přecházejí do rukou státu, následně vytištěné peníze vyvolají inflaci, a tím národ připraví o úspory? Nedá se tedy říci, že stát okradl lidi o úspory a ještě vykoupil ze soukromého sektoru statky, a tím pádem je vlastně znárodnil?

AI:

„Takové chování státu by spíše odpovídalo procesu znárodnění, kdy se majetek soukromých subjektů převede do vlastnictví státu. Avšak situace, kdy stát vydává ničím nekryté peníze a tím způsobuje inflaci a devalvaci měny, nelze nazvat přímým znárodněním. Jedná se spíše o měnovou politiku, kterou může stát uplatňovat v rámci svého hospodaření.“

Tak, a máme to. Nelze to nazvat přímým znárodněním. Je to takové jakoby nepřímé znárodnění. Už jsem to pochopil.  Ivan Bartoš tedy asi nebude přímý marxista. Zřejmě provozuje a prosazuje nějaký zvláštní ezoterický způsob nepřímého marxismu. Tak ufff. Nemáme se čeho bát.