Nevěřme prognostikům, vizionářům a někdy i meteorologům

Je určitě lákavé předvídat, co se stane v budoucnosti. Co se stane za sto let už nikdo ze současníků nezažije, zde mají vizionáři doslova rej, horší už je to s krátkodobější předpovědí, počasím počínaje a třeba současnou krizí konče.

Chudáci meteorologové-předpověďáři jsou biti asi nejvíc. Chce se po nich, jak bude zítra, za týden nebo třeba za měsíc. Samozřejmě, že právě oni můžou za to, že v zimě nesněží a v létě je zima. Sami říkají, že o předpovědi se dá mluvit maximálně na 3 dny dopředu, vše ostatní je pouze odhad. A přesto se každoročně, většinou před prázdninami, setkáváme s předpověďmi na tzv. dekády (že by se počasí řídilo desetidenním cyklem?), které většinou nevyjdou. Nevycházejí ale většinou ani ty na nejbližší týden (v pondělí hlásí na pátek třicítky, ve středu je teplota korigována na 24 st., a nakonec je 18, zataženo a prší). Lamentovat nad počasím a všechno svádět na meteorology je folklór myslím všude na světě. A jim to doufám nevadí.

Folklórem se v poslední době stávají i nejrůznější zasvěcené prognózy o vývoji současné ekonomické krize. Pomalu snad každý komentátor v novinách předpokládá, že jsme již buď (úplně) na dně, nebo ještě těsně nad ním, někteří tvrdí, že se již odrážíme. Ale, že dobře hned tak nebude. Předpokládám, že ekonomika je tak složitý a kompexní obor, že ani ti nejlepší a nejzasvěcenější dnes nemůžou říct, jak to s ní bude vypadat za půl roku či dokonce za rok. Ještě v zimě se mluvilo o úplně jiných číslech, než vypadají ve skutečnosti dnes. A za rok to bude úplně jinak, než většina dnes předvídá. Ale "největšími odborníky" na ekonomiku se dnes bezesporu pasují tzv.ratingové společnosti, které snižují či zvyšují hodnocení např.tuzemských bank podle toho, nakolik je může (nebo chce) sanovat při jejich problémech stát. Jakoby hodnotili lékaře podle toho, jaké má v záloze právníky, pokud by se něco nepovedlo. To jsou mi chytráci. Zajímalo by mě, jaký dávali rating americkým bankám těsně před jejich krachem. A jaká měly kritéria.

Zcela bezcenými a zároveň úsměvnými se ale stávají vize a prognózy z oborů, které se nějak dotýkají IT technologií. Vzpomínám jenom na to nejkřiklavější. Co takhle heslo elektronická kancelář? Před lety skloňovaný pojem snad v každém časopise o počítačích se v praxi nějak neujal. Ne, že by se nepsaly dopisy na PC, ale spotřeba bílých "áčtyřek" současně vyrostla na úroveň, která nikdy v minulosti neměla obdobu. Nebo vám někdy na úřadě přijali něco jako CD s dokumentací nebo úředníkovi stačilo náhlédnout do katastru nemovitostí, aniž byste museli mít tutéž stránku vytištěnou a opatřenou kulatým razítkem právě této organizace? Ba ne, tady jde využívání techniky stranou. Jo jo, co je psáno (na papíře) to je dáno!

Papírové noviny podle IT vizionářů neměly v této době již vůbec existovat. Jsou přece na internetu. Ale drobili byste při snídani na svůj oblíbený notebook, nebo riskovali, že vám na záchodě spadne z kolen na kachličky? Ne, ne, rozložit si čerstvě koupené noviny, prolistovat a nasát tiskařskou čerň (dnes i barvu), to jakýkoli display nenahradí. Pan Murdoch je asi také staromilec a fandí více papíru, když chce své zpravodajství na internetu zpoplatnit. A co e-knihy? Koupíte si drahou čtečku a budete číst romány za pomocí anonymního plastu na baterky? Já ne, já miluji knihu jako věc a to jedinečné intimní spojení při četbě  sotva něco nahradí.

Atd, atd. A kdy že se to mělo létat na Mars?