Facebook, humbook

PC je můj pracovní nástroj od od r.92, internet používám od doby, kdy byl u nás přes telefonní linku k mání i pro normální lidi. Dalo by se říct, že jsem v tomto směru pamětník :-). Humbuk typu facebook ale nepamatuji.

Módní vlny přicházejí a odcházejí. Plesnivé rifle, pití vína určité barvy, fernet s colou, véčka na krku, běhání v parku a nevím, co ještě. Ani světu počítačů, nebo lépe řečeno internetu se tento fenomém nevyhýbá. Kde se vzal, tu se vzal facebook. Poprvé jsem si o něm přečetl už někdy před dvěma lety, kdy o něm věděli opravdu jenom nadšenci nebo IT žurnalisté. Říkám si, cizí obměna našich Spolužáků a vypouštím.

A najednou se facebook vrací jako smršť, kdekdo o něm mluví, chodí pozvánky k přihlášení od úplně cizích lidí. Dokonce i pan Pehe měl potřebu se k němu veřejně vyjádřit. Zaujal mě jeho postřeh, že facebook není přece vůbec demokratický, jak se o něm mluví. Docela jsem nepochopil, proč se o internetové aplikaci mluví jako o demokratické nebo nedemokratické. Že s facebookem nejsou lidé svobodní, odevzdávají informace o sobě atd. Svoboda je pane Pehe to, že se na facebook přihlásím nebo nepřihlásím a tím tato diskuse přece končí. V novinách o tom byl celý článek.

Každou věc, o které se hodně mluví, se snažím vyzkoušet. Ať už je to nějaký program, jehož recenzenti chválí, nebo třeba facebook, který se skloňuje ve všech pádech ("ty nejseš na fejsbůku?"), politiky bohužel nevyjímaje. Svěřil jsem tedy svůj mail a heslo automatu někde hodně daleko (nebo blízko) a ... a nic. Můj život se nezměnil, ba ani žádné spamy ještě nedorazily. Žádný známý se neozval. Sám jsem také žádného kámoše, známého ani kolegu nenašel. A kdybych ho našel, stejně bych asi nevěděl, co s tím. Asi bych si ho tedy přidal mezi přátele. Ale ani potom bych asi nevěděl, co s tím. Už dřív jsem se totiž naučil používat telefon, mail či jiné kecálky, umím také s přáteli zajít do hospody.

Když už jsem se tedy na facebook sakra přihlásil, stanu se alespoň fanouškem někoho slavného. Jiříků Paroubků mi vyhledávač našel kolem třiceti, Mirků Topolánků asi dvacet, Baracků Obamů možná tisíc. Některý z nich vyplazuje jazyk, něktrý má docela veliká prsa a dlouhé blond vlasy. Který je ten pravý? Anglickou královnu jsem nezkoušel a Jules Verne pravý nebude asi ani jeden. Takže jsem se nestal ani fanouškem. Nemůžu používat facebook. A přitom si třeba politikové můžou se svými fanoušky před volbami i popovídat. Prý.

Nebo dělám někde chybu. Zůstanu asi u telefonu a hospody. Mí známí asi měli stejný nápad.