Ze školních sešitů kosmického pilota 1.

Základním stavebním kamenem Vesmírné hmoty jsou atomy vodíku*. Z atomů vodíku jsou vytvářeny základní startovací „balíky“. Každá hmota byla někdy v minulosti atomem vodíku.

Balíky vodíku se vyrábějí v různých velikostech a časoprostorových uspořádáních. Balík vodíku se působením gravitačních sil zahušťuje, až v něm začne probíhat termojaderná fůze. Z vodíku začne vznikat helium. V astronomii se takovým objektům říká hvězdy.

Každá hvězda začíná fůzí dvojic atomů vodíku (příp. molekul deuteria a tritia), které se spojují v jednotlivé atomy helia. Atomy helia hmotu více koncentrují, jsou tedy hustší než atomy vodíku. Atomy a molekuly helia jsou hustší než atomy a

molekuly vodíku, soustřeďují se tedy v jádru hvězdy. Většina hvězd pokračuje v termojaderné fůzi atomů helia. Termojaderná reakce potom probíhá ve dvou „slupkách“. Ve vnější „slupce“ fúzuje vodík na helium. Ve vnitřní „slupce“ fúzuje helium na uhlík.

Množství hmoty je však obvykle tak velké, že atomy stlačované uvnitř hvězdy dále fúzují v dalších „slupkách“ na atomy složitější (větší). Postupnými fúzemi atomů uvnitř hvězd vznikají všechny typy atomů existujících ve Vesmíru. Všechny atomy, které vytvářejí vaše těla i tuhle Zemi, byly někdy dávno v nitru hvězd a postupnými fůzemi „dozrály“ až do podoby, kterou používáte.

Pokud do Vesmíru naprogramujete opravdu velký balík vodíku, může se postupnými fůzemi a gravitačním tlakem zhroutit až na neatomovou strukturu. Vznikne neutronová hvězda, případně tzv. černá díra. Běžné černé díry vznikají z obrovských inicializačních balíků vodíku. V takových velkých balících probíhají termojaderné reakce velice bouřlivě. Uvolňují se při nich obrovská množství záření a dochází k pohybovým explozím. Do okolního prostoru je přitom vyvrhováno množství hmoty. Vyvržená hmota je tvořena atomy, které jsou produktem různého množství termojaderných fůzí.

Galaxie jsou výsledkem zhroucení opravdu velkých balíků vodíku. Atomy vodíku jsou obrovskou gravitací stlačovány tak prudce, že následné termojaderné reakce rozmetají i ještě nefúzovaný vodík. Z těchto odmrštěných oblaků vznikají hvězdy. Takovou hvězdou je zdejší Slunce. Hroutící se balík odmršťuje i množství složitějších atomů, které vznikly fúzemi v prvotních bouřlivých reakcích. Z takové hmoty je vytvořena i tato Země. Většina inicializačního vodíku galaxie se zhroutila do černé díry, která se nachází ve středu galaxie (v našem případě se jmenuje Sagittarius A). Mohutná gravitační síla centrální černé díry k sobě přitahuje veškerou hmotu galaxie. Tedy hmotu která byla při procesu hroucení původního vodíkového „balíku“ odmrštěna.

Každou galaxii drží pohromadě nějaká černá díra. Miliardy hvězd, včetně Slunce obíhají po zakřivených drahách kolem těžiště galaxie. Pohybová energie všech těchto hvězd, planet a dalších objektů je v přibližné rovnováze s přitažlivou silou centrální černé díry. Než hvězdy skončí v centrální černé díře vyzáří mnoho nespoutané energie do celého Vesmíru.

Vznik každého vesmíru je postupný. Je to programování jednoho balíku vodíku za druhým. Dokud jsou do vesmíru přidávány další balíky vodíku, vnímají to v něm nacházející se subjekty jako rozpínání. Představy lidí o velkém třesku jsou příliš dramatické. On prakticky žádný nebyl. Bylo to jen vytvoření prvního balíku vodíku, druhého balíku vodíku, čtyřech, deseti, třiceti, stovky …... Z určitého hlediska to lze vnímat jako expanzi. Je to zřejmě jen úhel pohledu.

Vyrobit „mrtvý“ vesmír je celkem jednoduché. Stačí k tomu kvalitní a rozsáhlá informační platforma a výkonný programátor vodíku. Chování každého vytvořeného kousku „mrtvé“ hmoty je zcela kauzální a zákonité. Na tvaru a dalších parametrech každého inicializačního balíku vodíku velice záleží. Okamžitá poloha každého kousku hmoty je zcela jednoznačným důsledkem inicializačních podmínek. Budoucnost každého kousku hmoty je také zcela jednoznačná. Výroba „živého“ vesmíru je poněkud složitější. Život do takového vesmíru vnáší poněkud jiné kauzality a zákonitosti.

pilotní příběh: http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=71779

druhé pokračévání: http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=84901

*popis dílčích komponent zde záměrně neuvádím