Svoboda jako produkt

Nepochybuji o tom, že demokracie je společenským zřízením, ve kterém má největší počet lidí největší svobodu. Náklady na provoz demokracie jsou však značné.

Demokratický úřední a společenský aparát je drahý a někdo ho musí zaplatit. Jsou to náklady na svobodu, ale nejen na svobodu. Dnes už má většina evropských států téměř stejné náklady na pohodlí. Lidi si však musí na své žití vydělat. Když jsou náklady na svobodu i pohodlí vyšší, než lidé dokáží zaplatit na daních a dalších platbách států, zadlužují se. Formou dluhů se oddávají pohodlí a slouží věřitelům.

Teď se blíží stav, kdy už věřitelé nepůjčí. V té chvíli je důležité rozhodnout se, co má pro společnost vyšší cenu, pohodlí nebo svoboda? Důležité je si uvědomit, že kdo přijde o svobodu, v zápětí přichází i o pohodlí. Někdy není jiné řešení, když už v pohodlí nelze přežít.

Lidé mají tolik svobody, kolik chtějí. Svoboda je vždy i riziko. Úroveň svobody ve společnosti je taková, jakou hodnotu pro ty lidi má. Pro někoho je cena svobody příliš vysoká. Pro otroka nemá svoboda valnou cenu. Kdyby měla, není otrokem.