Stát je závislý na konzumní spotřebě

Ještě před dvaceti lety fungoval spotřební trh zcela jinak, než dnes. Většina domácností získávala zdroje potřebné k životu přímo, zcela mimo oficiální trh.

Většinu víkendů v sedmdesátých letech minulého století jsme jezdili k babičce na venkov. Podle potřeby jsme vezli toaletní papír, náhradní díly k autu, případně nějaké vybavení domácnosti. Zpátky do města jsme vezli zeleninu, ovoce, vejce apod. Směnný obchod byl páteří tehdejší ekonomiky. V tehdejších prodejnách ovoce-zeleniny se prášilo na zkažené konzervy jablečných džusů a fazolí. Přibližně dvakrát do roka se v prodejnách a před nimi vytvořily fronty na banány a pomeranče.

Podle statistik byla v celém ČSSR nejmenší spotřeba vína na Jižní Moravě. Pamatuji, že k vybavení každé brněnské domácnosti patřilo několik demižonů. Naplněným demižonem se platily i různé služby. Když v něm byla pálenka, byla to hodnotnější „měna“.

Výstavba rodinných domů probíhala téměř výhradně „svépomocí“. Jednou se parta „stavebníků“ sešla na stavbě u Pepy, podruhé u Franty atd.

Netuším jak tehdy ekonomové počítali HDP státu, ale odhaduji, že se více než 50% spotřeby odehrávalo zcela mimo oficiální trh. Na vesnicích lidé peníze k životu téměř nepotřebovali. Utráceli je tedy za auta a barevné televize. Šlágrem osmdesátých let se staly mražáky, ty však ukončily dobu roznášení zabijačkových výslužek.

Situace se postupně měnila. Revoluční zlom ve spotřebě nastal koncem devadesátých let. Výstavbu nových nákupních center, lze nazvat explozí spotřeby. Katalyzátorem byly kreditní karty a různé formy úvěrů. Šíření nákupních center a úvěrových produktů šlo ruku v ruce. Ruce si mnuli i statistici, kteří naměřili výrazný růst HDP.

Z růstu HDP se stala modla. Když dnes oficiálně uznávaní odborníci předvídají dvouprocentní propad HDP, pochybuji o jejich zkušenostech z reálné ekonomiky. Pokles toho HDP, které vykazují ve svých statistikách bude mnohem větší. Skutečný ekonomický „výkon“ se však příliš nezmění (možná klesne o ty dvě procenta). Podle všeho, lze totiž předpokládat, že se lidé vrátí k přímé směně a soběstačnosti. Ostatně dnes módní „biopotraviny“ stejně nejlépe vyrostou na vlastní zahrádce.

Předpokládám, že nákupní centra čekají krušné časy. V nouzi se bez nich a všech těch kamionů a logistických center většina lidí snadno obejde. Lze předpokládat, že je současný režim začne zachraňovat. Chtěl jsem napsat „z našich“ daní, ale dnešní vládci ty zbytečné firmy zachraňují z peněz, které někde půjčují. Mocenský systém udělá pro zachování své moci cokoliv. S poklesem oficiální spotřeby klesají daně a to státní byrokrati nepřipustí, neměli by z čeho žít.