Roční ekonomický cyklus

S příchodem jara nastává každoročně ekonomické oživení. Ekonomické chování většiny subjektů se mění pravidelně v ročních cyklech.

Změny vyplývají ze změn ročních období. Pro všechny živé tvory je zima nejkomplikovanějším obdobím. Život v zimě je energeticky velice náročný, život je proto méně efektivní. Opatřování potravy je také mnohem složitější. Někteří tvorové zmińovaný problém řeší pravidelnou migrací. Nejvíce je sezonní migrace patrná u ptáků a ryb.

Člověk při překonávání překážek uplatňuje svůj důvtip. Staví si vytápěná obydlí a v průběhu roku si vytváří zásoby „na přežití zimy". Většina výrob je v zimě méně efektivní. Výrobu prodražuje vytápění, osvětlování, odklízení sněhu apod.

Na jaře přichází radostné období pro všechny. I bezdomovcům končí nepříjemné období ukrývání se před zimou. Ten, kdo ve zdraví přežil zimu, obvykle dokáže snadno přežívat až do zimy příští. Obecně nastává období, ve kterém jde vše snadněji.

Není to tak dávno (cca 100let), kdy většina lidí, žila ve svých domech na vesnicích. Na jaře vždy začínala příprava na přežití další zimy. Zima je však daleko, na jaře je na přípravu nejvíce času. Průmyslová revoluce, elektrifikace, plynofikace a moderní technologie mnohé změnily. Počasí však zůstává, a vypořádání se se zimou jen přešlo do jiné formy (vyšší spotřeba energií).

Nyní je tedy doba, ve které je vhodné investovat. Ani utrácení není na jaře tolik nebezpečné, do zimy je ještě čas. Díky teplu a světlu roste i efektivita výroby. Vyrábět začíná být mnohem výhodnější. 

Moderní doba však přinesla i letní pokles aktivity. Ve vedru se hůře pracuje a nastává i doba dovolených. V létě ekonomická aktivita přibližně na dva měsíce ustává. K oživení přichází až s blížící se zimou.

V minulých stoletích lidé o Vánocích rekapitulovali výsledky roku a hodnotili svoji připravenost na zimu. V případě dobrých výsledků si lidé dopřávali odpočinku i vyšší spotřeby. Přestože zimní turistika ovlivňuje ekonomiku alpských sedláků, roční cyklus zůstává v podstatě zachován. Moderní doba však učinila z konce roku ekonomický šok - často se třetina ročních tržeb soustřeďuje do dvou posledních měsíců roku. Tento jev do značné míry souvisí s rozpočtovým řízením států i firem. Před koncem všichni utrácejí to, co dle plánů ještě zbylo.

Vliv globalizace posledních let na sezónnost není zatím příliš patrný. Drtivá většina ekonomické aktivity se zatím odehrává na severní polokouli. I to se však mění.

Hospodářská krize mění ekonomickou aktivitu ze zcela jiných příčin než roční období. Působení krize a sezónnosti se však sčítá. Sezónní oživení negativní účinky krize tlumí, sezónní útlum je zesiluje. Jaro je přirozeným ekonomickým stimulem. Pokud se v následujících měsících ekonomický propad nezastaví, znamená to, že je krize příliš silná.