Někdo nakonec zaplatit musí!

Ne vždy jsou všichni schopni produkovat dostatek zdrojů k tomu, aby mohli žít podle svých představ. Lidé jsou netrpěliví a chtějí dosáhnout svých cílů, co nejdříve. Proto si lidé půjčují. Půjčka je vlastně nákup času. Dlužník spotřebovává zdroje dříve, než je schopen je vytvářet.

Úvěrové produkty se postupně zdokonalovaly. Různé formy „urychlení“ jsou patrné naprosto všude. Firmy mají auta na leasing, technologie na úvěr, sídlí v objektu, jehož nájemce splácí hypotéku. Firma čerpá provozní a investiční úvěry. Každý nákup na úvěr (nezáleží na formě) vždy znamená úhradu úroků. Ve výsledku, tak každý zaplatí přibližně o 30% více, než by zaplatil při nákupu ze svých zdrojů. To vše se samozřejmě promítá i do cen a příslušně "zřetězuje".

Podobně jako firmy, se zadlužují i domácnosti. Ve výsledku padnou jeden až dva platy na úhradu úroků. Člověk si tedy za peníze koupí jen čas, tedy urychlenou spotřebu. Někdo namítne, že může jít i o investici. Ano může, ale výnosnost investice na úvěr je nižší o finanční náklady (úroky).

Ve státní ekonomice se úvěrové produkty zařazují do výkonu služeb. Neznám přesná čísla, ale předpokládám, že se správou a poskytováním úvěrů živí jen v ČR statisíce lidí. V podstatě je to takový „dluhový průmysl“. Čím více je dluhový průmysl rozvinutější tím většími náklady zatěžuje reálné ekonomické výkony (i když se to vykazuje, jako růst HDP ve službách). Ukázkovým příkladem ekonomiky založené na těchto „službách“ je Island.

Úvěry si neberou jen domácnosti a firmy, ale i státy.

Co tím získáváme?

Získáváme čas, tedy urychlení splnění svých cílů. Otázkou zůstává, zda si ten čas nekupujeme příliš draho. Někdy se pomocí dluhů udržují při životě lidé, firmy a státy, i když nejsou přirozeně životaschopné.

Hlavní problém dneška, nespočívá jen v tom, že dluží téměř každý každému a náklady na splácení úroků dusí ekonomiku. Hlavní problém je v tom, že je dnes už mnohým jasné, že v celém ekonomickém systému už je dluhů tolik, že je není možné všechny v plné výši uhradit.

Vyvrcholením současné situace nutně musí být, že někdo přijede o majetek. Někomu nebudou dluhy zaplaceny. Nějakým způsobem k tomu musí dojít. Stalo se to už mnohokrát, občas i velice radikálně.

Někdo se zbaví dluhů, někdo přichází o majetek, někdo přichází i o život a někdo o obojí. Je to prostá rovnice, která je vždy nějak vyřešena.