Se zaujetím jsem si přečetl zprávu, že letošní deficit státního rozpočtu již překročil 138 miliard Kč. Už předtím jsem četl odhad ministra financí, že deficit v roce 2009 bude maximáně 240 miliard Kč.
Ohdady se zčínají nebezpečně blížit mým katastrofickým odhadům ze začátku roku http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=70155&bk=60665
Nejsem odborník pro státní rozpočet, ale vycházím ze znalostí komerčního trhu, tedy ne z těch oficiálních odhadů, ale toho co vidím u svých klientů a obchodních přátel. Pan ministr určitě dokáže rozpočet sestavit dobře, v odhadu pro letošní rok mu v podstatě věřím. I příjmy pro letošní rok může mít dobře odhadnuté, pokud se za ty dva měsíce nic mimořádného nestane (např.:problémy s plynem).
V letošním roce bylo dokončeno mnoho nových komerčních staveb. Nové kancelářské budovy zejí prázdnotou. Poloprázdné jsou i ty staré, protože se z nich větší firmy přestěhovaly do prostor nedávno dokončených. Některá nákupní centra zejí prázdnotou, zákazníky jim přetáhla ta nová, lépe umístěná. Výstavba bytů byl zlatý důl, nyní se však developeři zoufale snaží prodat byty se ziskem.
V příštím roce se zřejmě nic významného komerčního stavět nebude. Zřejmě bude narůstat již vzrůstající trend individůalní výstavby. Lidé, kteří mají úspory je v obavách investují do zvelebování či rozšiřování svých obytných nemovitostí. Prodej drobných stavebnin a kutilských potřeb navzdory krizi utěšeně narůstá. To však stavební firmy neuživí. Zbývají státní zakázky a o ty se dělí neoficiální kartel firem. Kdo bude stavět za státní peníze je už dávno jasné, zbývá jen vypsat výběrová řízení.
Pro bezproblémové přežití stavebních firem státní zakázky stačit asi nebudou, na některé se navíc nedostane. Prozíravé stavební firmy dnes již staví v ne zcela demokratických zemích. Kdo nepropustil zaměstnance, jistě to učiní. Smrtící však budou leasingové splátky nečině stojících stavebních strojů. Odvětví, které rychle vyrostlo, zas rychle splaskne.
Zbývá nám automobilový průmysl, který má dnes v ČR dvojnásobnou výrobní kapacitu, než před pár lety. V mnoha sousedních zemích také, dnes se vyrábějí auta i v Maďarsku. Nově dokončené linky se ještě nikdy naplno nerozjely. I kdyby se prodávalo stejně aut jako před lety, stejně je to z hlediska investičních plánů automobilek málo. Lze však těžko předpokládat, že by se příští rok prodalo více než letos. Letos prodeje urychlil odpočet DPH a šrotovné. Kdo si chtěl auto koupit, už ho má. Nemyslím, že nastane nějaká významnější vlna výměn vozových parků. Lze předpokládat, že příští rok bude pro automobilky horší než ten letošní.
Mnoho ostatních odvětví s výše jmenovaným souvisí a problémy se na ně přenesou. Máme tady ještě export. Naším hlavním zákazníkem je Německo a další státy EU. Situace v těchto zemích není lepší, někdy je i horší. Export do USA se s padajícím dolarem stává stále více nekonkurenceschopným. Technologický náskok nad konkonkurecí se také stále snižuje.
Optimistické zprávy o oživení v USA vyplývají pouze z přelití dluhové bubliny ze soukromých subjektů na stát. Pořád se nic nezměnilo. Nikdo nezačal dodávat nějaký úžasný výrobek či službu, který by začal obchodně dobývat svět.
Vše tady uvádím proto, abych vysvětlil, proč nevěřím správnému úsudku ministra Janoty ohledně hospodářského růstu příští rok. Ekonomika by měla podle jeho slov příští rok růst o 0,3 procenta. Při sestavování rozpočtu sice ministerstvo financí počítalo s poklesem 0,5%, ale ani tomu nevěřím. Úředníci ministersva nemohou mít dobrou znalost komerčního podnikatelského prostředí.
Rád bych požádal ministra Janotu, aby nechal spočítat rozpočet při poklesu HDP 5 až 6%, při nezaměstnaosti minimálně 12%.
Zatím nemám dost informací, ale tomu, že bude skutečný deficit v roce 2010 pod 300 miliard, moc nevěřím. Vždyť se prakticky téměř nic nezměnilo, zkrátili rozpočet o dvacet miliard a doufají ve vyšší příjmy. Domnívám se, že je rozumné mít scénář i pro horší situaci, i když si ji nikdo nepřejeme.
