Casina a jiné "služby"

Včera jsem projížděl Zahradním městem (v Praze, naproti polikliniky Jabloňová). Měl jsem žízeň a chuť na něco zmrzlého. Zaparkoval jsem naproti samoobsluhy, nekoupil jsem si však nic. Samoobsluha byla zrušená. 

Před pár lety jsem měl v této lokalitě firmu, takže jsem ji celkem znal. Před pár lety zde přibývaly obchody. Včera jsem však "koukal". Nemohl jsem přehlédnout nynější dominanty oblasti. Do očí mi blikaly jackpoty ze tří konkurenčních heren.

Chápu, že podnikatel zavřel železářství, protože z marže neutáhl nájem. Chápu, že jiný podnikatel zavřel železářství. Chápu i to, že nadnárodní obchodní řetězec zavírá nerentabilní samoobsluhu.

Uvědomuji si však, že ta casina na nájemné mají. Všiml jsem si, že takových casin je v Praze všude plno, casina jsou dokonce i v malých městech, ve kterých ani žádnou samoobsluhu (anglosasky supermarket) nemají.

Trh je zcela přirozený a obchoduje se na něm to, co lidé žádají. Z chování trhu mi tedy vyplývá, že roste poptávka po hraní. Lidé chtějí získávat peníze hraním a hazardováním, připadá jim to lepší než pracovat. Matematicky a statisticky lze snadno prokázat, že většina lidí v hernách prodělá. Za své hraní musí zákazníci zaplatit nejen nájemné, ale i platy obsluhy a zisky majitelů heren.

Hráči na automatech mohou mít dojem, že jejich výhra závisí na jejich zručnosti a postřehu. Nedokáži odhadnout tento vliv na výhru, ale odhaduji, že může být někde kolem 20%. Daleko chytřeji si připadají hráči, kteří sázejí na sportovní výsledky. Zkoumají sestavy a kondici sportovních týmů a moudře predikují.

Hráči na burze si připadají jako vědci. Zkoumají trendy, sentimenty a kdejaký plk, kdejakého kolegy. Pravdou je, že jsou to moudří hoši. Většinou totiž hrají s cizími penězi, tedy téměř výhradně.

Každou výhru musí někdo zaplatit. Když někdo vyhraje, musí někdo jiný prohrát. Je úplně jedno jestli se sází na hracích automatech nebo na burze. Ve výsledku musejí výherci vyhrát méně, než ostatní vsadili. Musí být zaplacen provoz herny (burzy) a zisk provozovatele. Teprve zbytek může být použit na výhry. A dřív než někdo vyhraje musí jiní prohrát.

Když si uvědomím, kolik lidí se věnuje různým formám hraní, říkám si, že na tom nejsme zas tak ekonomicky špatně. Všichni ti hráči hrají a nic neprodukují. Přesto si žijí celkem dobře. To znamená, že ti co nehrají dokáží vytvořit dostatek zdrojů pro všechny.

Jen mne trochu děsí, že jsme byli do hry postupně zataženi všichni. Peníze, kterými se platí reálné produkty, se postupně stávají hracími žetony.