CASA a registr vozidel - stejný systém

Historie souvislostí sahá až do poloviny devadesátých let, kdy byl náměstkem ministra obrany Miroslav Kalousek. V polovině devadesátých let jsem byl obchodním ředitelem společnosti Gity. Tehdy jsme vyhráli veřejnou zakázku na dodávku telekomunikačních sítí WAN a LAN pro logistiku AČR. Po oznámení úspěchu ve výběrovém řízení nás navštívili emisaři z firmy ATS Telcom s tím, že máme zaplatit provizi 30milionů. Pokud nezaplatíme, zařídí prostřednictvím Miroslava Kalouska, že bude zakázka zrušena.

Naštěstí byla situace složitější. Odborníci z IT útvarů AČR nám neoficiálně řekli, že systém datové komunikace, který jim byl dodán od ATS Telcom nefunguje. Měl fungovat jako další vlastnost telefonních ústředen Alcatel. Ministerstvo kvůli přídavným modulům FDDI zaplatilo za ústředny násobek jejich běžné ceny. Přídavné moduly se však nikdy nepodařilo zprovoznit. Technologie Alcatel byla pouze ve vývoji, který nebyl nikdy dokončen (vývoj zmíněného technologického řešení firma Alcatel zastavila).  AČR však musela předstírat, že fungují.

Naše dodávka byla očekávaným řešením kritické situace, protože jsme měli prokazatelně funkční technologii používanou i armádou USA. Zprovoznění nějaké funkční sítě se stávalo pro armádu urgentním.

Lidé zodpovědní za datové komunikace proto nakonec zrušení naší zakázky zabránili. Hrozilo spuštění štábního informačního systému a dalších systémů a nefunkčnost by nebylo možné dále tajit. Což by mohlo vynést na světlo předražený nákup telefonních ústředen, které nefungovaly.

Zakázku jsme proto získali i bez provize (to však nevím jistě, neboť zmínění emisaři vyhrožovali i majitelům firmy). Po dodávce technologií naší firmou pro logistiku AČR, byla síť používána i pro ostatní systémy a na nefunkční systém se „zapomnělo“. Díky úspěšné dodávce řešení jsme potom získali ještě pár dalších zakázek „hasících požáry“. Nevím co se dělo dál, protože jsem v roce 1998 z Gity odešel. Vím však, že zakázky stále častěji získávaly firmy, které řeší tzv. systémovou integraci. Většinou však tyto firmy nemají žádný kvalifikovaný personál a odbornost. Její hlavní schopností je získávání zakázek. Práci za ně dělají subdodavatelé. Požadavky na vyšší provize a zisky postupně narůstají, a proto hledají nejlevnější dodavatele, kteří zakázku realizují. Do systému se občas vloudí ještě další prostředníci, kteří najímají další subdodavatele. Na skutečné realizátory zbývá stále méně peněz a musejí propouštět a snižovat mzdy, což má často následky i v kvalitě provedených prací. Proto množství nekvalitních dodávek pro stát narůstá, i když jejich ceny rostou.  

Nákup předražených letadel CASA je pouze jedním z řady korupčním systémem organizovaných zakázek (padáky, Pandury, Gripeny,…). Korupční systém je téměř všude, nejen na ministerstvu obrany (Internet do škol, IS na ministerstvech, jízdenky, elektrárny, opencard,…). Všechny rezorty jsou rozděleny mezi sféry vlivu různých mafií. Jejich moc je obrovská, neboť disponují stamilionovými částkami a není pro ně problém investovat desítky milionů do ovlivňování veřejného mínění, policie i soudů. Mafie financují politické strany. Investují i do nových, které snadněji ovládají.

Jediným řešením je naprostá transparentnost politických stran i všech veřejných institucí a firem se státní účastí. To však vládnoucí mafie nikdy nepřipustí.