Zrádce

Jednou z nejkontroverznějších postav naší novodobé historie je Zdeněk Fierlinger, který se mimo jiné významně podepsal na poúnorové likvidaci ČSSD. 

Fierlinger pocházel ze středostavovské rodiny, vystudoval obchodní akademii a v letech 1910–14 byl zástupcem americké firmy MacCormick International Harvester v Rusku.

Blízký přítel Beneše

Brzo po vypuknutí první světové války v Moskvě zůstal a vstoupil do utvářejících se československých legií, v jejichž řadách bojoval i u Zborova a později ve Francii. Po válce pracoval v diplomatických službách. Byl postupně velvyslancem v Nizozemsku, Rumunsku, USA, Švýcarsku a Rakousku. V tomto období byl blízkým osobním přítelem Edvarda Beneše. V roce 1924 vstoupil do sociálně-demokratické strany a v roce 1937 se stal velvyslancem v SSSR. Od té doby je také datována jeho údajná spolupráce se sovětskou tajnou službou NKVD. V Moskvě (kde působil až do konce války) byl blízký exilovému vedení KSČ na čele s Klementem Gottwaldem, s nímž také „připravil“ podepsání československo-sovětské mírové smlouvy v roce 1943 mezi Stalinem a Benešem.
 

Trik s Národní frontou

Před koncem 2. světové války se stal Fierlinger předsedou exilové vlády a zůstal jím až do voleb v roce 1946. Tehdy se také vyšplhal na nejvyšší post v ČSSD a stal se vůdcem levého křídla strany, jež usilovalo o co nejtěsnější spolupráci s komunisty. Ke konci druhé světové války proběhla jednání mezi exilovým prezidentem Edvardem Benešem a moskevským vedením KSČ v čele s Klementem Gottwaldem, jehož výsledkem byla dohoda o ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, což výrazně posílilo vliv komunistů, protože do voleb v roce 1946 nesměly kandidovat politické strany stojící mimo Národní frontu (povolení pouze čtyř politických stran v rámci socialistické Národní fronty a zákaz pěti stran, nakloněných Benešovi, které získaly ve volbách v roce 1935 celkem 2 928 828 hlasů, byly dva z mnoha „triků“, díky nimž vyhrála v roce 1946 KSČ volby a naše země se nasměrovala k vývoji v roce 1948).

Faktická likvidace ČSSD

Po únorovém puči v roce 1948 byl Fierlinger iniciátorem „sloučení“ (faktické likvidace) ČSSD s KSČ, za což si vysloužil místo v Ústředním výboru KSČ, v němž setrval až do svých pětasedmdesáti let. Jeho zradu mu prý tehdy „spočítali“ dělníci v tiskárnách Práva lidu a honili ho kolem rotaček. Pět let byl Fierlinger také místopředsedou vlády, jedenáct let předsedou Národního shromáždění a dva roky ministrem. 2. května 1976 Zdeněk Fierlinger zemřel. Bylo mu 83 let a jeho jméno se stalo synonymem pro zrádce.