Nedotknutelný národní malíček

Slabinou antického válečníka Achilla byla pata. Náš hokejový bojovník Jágr má citlivý malíček. Achilles byl božským synem, Jaromír Jágr je z pohledu Čechů bůh sám. Několik podobností bychom tedy našli. Jen pochybuji, že s Achillesem byla taková legrace, jakou umí udělat Jaromír. V tom má nejspíš floridský Kladeňák navrch. Stejně, jako ve hře u mantinelu.

Při zápase se Švédy nám všem zatrnulo. V jednom okamžiku se Jaromírovi zkřivila ústa bolestí, sundal si rukavici a zkoumavě se podíval na nejmenší prst své levé ruky. U sázkařů šel kurz českého národního týmu rázem  prudce dolů. Skutečně naše hokejová ikona padla? Druhý den se naštěstí ukázalo, že tomu tak není. Přesto vyzývám všechny naše soupeře (a pro jistotu i spoluhráče): Nesahejte Jaromírovi na malíček! Uvědomte si, že i on je součástí našeho národního pokladu!

Než to všechno dobře dopadne, přijměte deset let starou vzpomínku. Vznikla před zápasem Amfory s Jágr týmem v Mladé Boleslavi v roce 2005 a ukazuje Jaromírův zelený, umělohmotný prst. Tehdy byl sice na mistrovství světa vítězný, ale já jsem přesvědčen, že to půjde i bezbolestně. Co říkáte?!