Komín v novostavbě aneb Je investor blbec?

V nedávné době jsem byl svědkem diskuse skupiny odborníků na téma – měl by být v novostavbě komín ?  

Diskuse se zaměřila pouze na komíny pro spotřebiče na pevná paliva, tedy šlo vlastně o problém využití spalovacích zdrojů na pevná paliva.

Ve skupině bylo asi 15 lidí, samí odborníci stavaři. Většinou projektanti, ale i architekti a pracovníci realizačních firem. Hned od začátku se v principu shodli na tom, že komín do moderní stavby nepatří. Každý má právo na názor, takže jsem byl v klidu, nicméně důvody, které byly v diskusi uváděny, mne donutily k přemýšlení a nakonec i k napsání této úvahy.

Takže poprvé – Měl by být v novostavbě komín?

Odpověď NE a zdůvodnění PROTOŽE TO NEUMÍME. Samozřejmě, žádný z přítomných odborníků to neřekl takto naplno. Prakticky to bylo formulováno jemněji; např. „je to práce navíc“, špatně se to počítá“, ve druhém patře nevím, kam to dát“, „obtížně se shání podklady“, „musí se k tomu zpracovat požárně bezpečnostní řešení“, „do dřevostavby to dát nemůžu“, „problematicky se to oplechovává“, „kecal nám do toho kominík“, „musela tam být akumulace“, „měli jsme problémy s revizí“, a tak dále. Když to shrnu, všechno čistě subjektivní výmluvy na straně projektanta nebo dodavatele stavby. Tím smutnější, že výrobci i stavitelé komínů mají řešení podobných „problémů“ tak říkajíc „zmáknuté“. Tedy samozřejmě nikoliv všichni, ale není problém ty správné najít. Bohužel jsou obvykle dražší a navíc disponují vlastním názorem a snahou projekt optimalizovat, což občas znamená fakticky odhalit chyby projektanta. Lidsky bych tedy snad možná tyto nízké pohnutky pochopil, ale z úst osob, které si stavebník najímá zejména proto, aby mu stavbu co nejvíce optimalizovali a zkvalitnili, mne nepotěšily.

Takže podruhé - Měl by být v novostavbě komín?

Odpověď NE a zdůvodnění PROTOŽE SE TO UŽ NEDĚLÁ. To mne tak šokovalo, že jsem se neudržel a v této fázi do diskuse vstoupil jednoduchým dotazem „Proč se to už nedělá?“. Asi jsem to neměl dělat, protože jsem se v kostce dozvěděl, že „to ví přece každý“, navíc s naznačeným pokračováním asi v tom smyslu, že kdo to nechápe, tak je v lepším případě laik, nebo v horším úplný blbec, což je z hlediska shromážděných odborníků v podstatě totéž. Takže jsem raději z diskuse vycouval a dál jenom poslouchal. Nic nového ale už nebylo. Jen několikrát zopakovaná obecná informace, že „to říkali na školení“, případně „o tom jsem četl článek“ a několik dalších obdobných variant. Kdo to školil, co bylo tématem, kdo to napsal, v jaké souvislosti … jsem se už raději neptal, pravděpodobně bych se dozvěděl, že to byl vždy odborník. Světe div se, ale technické argumenty ani teď žádné. Korunu tomu nasadil jeden přítomný pan architekt, který prohlásil, že „Když mám zpracovat návrh stavby a investor si vymyslí komín, tak ho rovnou pošlu jinam. Mám nějakou profesní úroveň, pod kterou nehodlám jít.“. Myslím, že daný investor mu za tento přístup může být vděčný.

Stále jsem čekal, zda uslyším jakékoliv reálné zdůvodnění, a to ať už pro, nebo proti, nicméně diskuse se chvíli potom stočila na větrání, což přineslo další zajímavé názory, ale to už by bylo nad rámec této úvahy.

Čtenář možná teď očekává, že se rozepíšu o technických důvodech, proč je stavba komínu v novostavbě vhodná. Konec konců, navrhování a realizace komínů je část mojí práce. To ale nemám v úmyslu, minimálně proto, že bych se připravil o obecný morální přesah tohoto zamyšlení. Dovolím si tedy pouze poznamenat, bez dalšího rozpitvávání, že jednoduché a obecně platné ponaučení stran komínů v novostavbě prostě neexistuje. Do některých staveb a některým investorům se prostě komín, a tedy vytápění pevnými palivy, hodí a líbí a některým nikoliv. Jedno, ale mají z mého pohledu všichni společné – z mojí strany chtějí nezávislé technické informace, nikoliv obecný názor. Současně právem předpokládají že, pokud mi zaplatili, a jasně specifikovali svůj požadavek, navrhnu jim maximálně optimalizované řešení i v případě, že se domnívám, že ho prakticky nevyužijí a nebudu je zatěžovat problémy, které mi to v rámci návrhu přinese.

Tím jsem už fakticky začal dnešní závěrečné ponaučení, které platí zejména pro osoby, které je z titulu jejich vzdělání nebo zkušeností možno považovat za odborníky. Součástí jejich, a mohu říci našich (sám se do této skupiny drze počítám) základních vlastností by měla být jednak jakási profesní pokora a jednak empatické jednání se zákazníkem, kterého bychom a priori neměli považovat za blbce.