Děkujeme za pochopení.
J51a83n 91N56o93v57á24k
Jen je otazka jestli jich musi byt tolik. Pocet deti prudce klesale, ale pocet gymnazii zustava coz ma za vysledek nevyhnutelny pokles kvality.
J68a27n62a 70K79o48z21á77k53o58v11á 45V62o39l59r80á51b40o89v68á
A co soukromé vysoké školství? I tam se divím proč jich je tolik, když počet dětí klesá a co hůř, s větším počtem škol nutně nestoupá IQ jejich absolventů.
M86i19l90a57n 53K95u13č74e36r14a
Vytváření (skutečných) elit je naopak potřeba co nejvíce podporovat
P83a72v16e18l 49C28h22m21e30l86í72k
Ano, SKUTEČNÝCH elit, ne pseudoelit, jak to dnes vidíme.
G65e30r82t20r53u17d44a 90P12a49s25t14e87k36o59v36a
Absolvovala jsem osmiletý gympl, není to tak dávno, v roce 2009.
Pro mě byl na jednu stranu vykoupením ze základky (tenkrát jsem přestupovala ze čtvrté třídy), takže jsme měli studium o celý rok kratší. Tehdy jsem to vnímala jako výhodu, pak jsem sice byla na výšce nejmladší, což byla výhoda snad v tom, že jsem se o rok dřív zapojila do pracovního procesu. Celkově jako kolektiv jsme byli rádi, že studium na výšce končí, neumím si představit že bych studovala o rok déle, takže za mě fajn.
Zpátky k tomu gymplu: měli jsme mít zaměření na jazyky, dotace hodin byla slušná, akorát to pokulhávalo na učitelích. Z angličtiny supr, tam nemám co vytknout, ale z němčiny čistý děs běs, po šesti! letech výuky jsme nebyli schopni slepit souvislou větu.
Tím že jsme se dělili hned po prvém stupni, tak se dostali různi lidé - slabší články ale v průběhu let odešli sami.
Za mě by byl ideál asi šestiletý. 8 let je hodně a potkáváte se od 10 do 18/19 let. Jsou z toho přátelství asi na celý život, což je fajn, na druhé straně hodně lidí mělo tak po 6-7 letech pocit že už jsme tady moc dlouho. Jako dospělí potkáváte na chodbách desetileté děti, přístup učitelů, kteří učí napříč gymplem, někdo má rád ty mladší/starší atd...výuky bylo celkem hodně (někdy až příliš do detailů), nebyl čas se večer někde poflakovat.
Pozitivum vidím v té výuce jazyků/matematiky, když funguje dobře, nemusí se několikrát začínat a srovnávat skupiny (při změně školy), v tom jsme určitě měli navrch nad čtyřletým gymplem, který byl u nás také (teď myslím jenom tu angličtinu).
Všichni co se hlásili na vysokou tak se dostali.
Na mojí stavební fakultě byl gympl výhoda co se týče matematiky, ale z technických předmětů jsem neuměla zhola nic.
Závěrem - napodruhé bych volila šestiletou variantu nebo technickou střední (kvůli zaměření), nebo obchodní akademii (taky slušná výuka jazyků a ještě praktické předměty k tomu).
Teď se hlásila neteř, tak jsem zvědava jestli a co se za těch pár let změnilo.
P15a26v83e45l 45J51a49n73e37č38e53k
To je fakt překvápko, že lidi jdoucí na ČVUT z gymplu zaostávají oproti průmyslovákům v technických předmětech. :) Mám pocit, že zrovna Vy jste případ, pro který je osmiletý gympl nevhodný, i když jste ho udělala v pohodě. Podle mě není problém v existenci, ale v počtu (což se v zásadě týká i jiných gymplů). Dostávají se tam lidi, co na to nemají, a často by tam ani sami nechtěli, ale pro rodiče by to byla strašná ostuda.
V89á41c68l40a19v 12V95y31s87u17š46i10l
Nic takového jako rovnost ve vzdělání neexistuje. Je to nedosažitelný mýtus. Rovnost znamená, že každému má být umožněno získat nejlepší vzdělání odpovídající jeho schopnostem. Pro někoho je to Harvard, pro někoho pomocná škola. Stejně jako na osmiletá gymnázia odcházejí děti, jejichž studijní výsledky pokulhávají, jiné studijně úspěšné zůstávají na ZŠ. Pro obojí rozhodnutí existují racionální důvody, záleží na prioritách a budoucích záměrech. Osmiletá gymnázia nepředstavují žádný problém. Tím je žalostný stav učňovského školství a nesmyslné vyžadování maturity po každém. Měla by být navrácena vážnost výučnímu listu a maturita by měla být pouze vstupenkou na vysokou školu nebo završením specializovaného odborného středního vzdělání jako dřív. Alternativou k maturitě by byla mistrovská zkouška z řemesla. Právě tito absolventi tvoří páteř ekonomiky a vůbec to neznamená, že instalatér, elektrikář nebo truhlář nemusejí umět používat nejmodernější měřící přístroje, počítače a chytré stroje. Úroveň škol od základních po vysoké se kvůli tomu celkově hroutí. Osmiletá gymnázia jsou nespravedlivě otloukánkem, přitom za tento stav nemohou. Zároveň rodiče by si měli uvědomit, že vystudovat gymnázium samo o sobě žádné terno není, pokud na něj nenaváže specializační studium. Pro některé je to pouze otázka prestiže, že dítě nechodí do ZŠ a dál nepřemýšlejí. Hlavní je to, aby si děti mohly školu svobodně vybrat.
M87a68r82t33i64n 68K68u27ř80í88t91k16a
Kamarádku dali rodiče na osmiletý gympl, protože měla dobrý prospěch. Potom zjistila, že to není škola pro ni, ale pro děcka, které baví ležet v knihách a šprtat se. Vydržela tam 4 roky a v 15 letech, po skončení povinné školní docházky přestoupila na jinou střední školu.
Co se týče učňáků, tak mnohá učiliště dnes začínají nabízet roční učební obory pro maturanty. Učí se pouze odborné předměty a praxe, na konci získá výuční list. Cílí to na absolventy gymnázií, kteří se nedostali na VŠ. Tihle sice mají maturitu, ale žádnou kvalifikaci.
Dalším problémem jsou tzv. učňovští recykláti. Aby nemuseli pracovat, tak po skončení jednoho učnáku jdou na další a další, protože do věku 26 let je to nic nestojí. Pochopím to v situaci, kdy si vyučený automechanik chce rozšířit kvalifikaci o karosařinu, ale u člověka, který udělá po sobě čtyři úplně různorodé obory je to trochu na zvážení.
P93e46t51r 37A24g80u18l82á24r
Když dítě na prvním stupni nemá ve třídě kamarády, protože je duševně někde jinde, tak je pro něj osmileté gymnásium vysvobozením.
P63a53v59e43l 19C15h11m91e14l71í28k
Pane Aguláre,
tohle je ovšem spíše problém 2. stupně, kdy po odchodu dětí na víceletá gymnátia zbyli ve třídách převážně jen ti průměrní a podprůměrní.
Z68d26e94n76ě61k 27S84t15r67n20a71d
Osmiletá (šestiletá) gymnázia smysl mají. Problém je spíš v tom, že někde nejsou ani tak výběrovou školou pro nadané, jako únikovou alternativou před neuspořádanými poměry na spádové ZŠ. To však není problém těch gymnázií, ale té ZŠ potažmo systému, který něco takového toleruje.
Maturita je takový evergreen. Někdo by ji chtěl více jednotnou, jiný by raději ponechal větší vliv škole. Pokud však má sloužit jako srovnání jednotlivých žáků a škol, centrálnímu řízení se nelze vyhnout, jinak někomu bude k jedničce stačit poznat sloveso, zatímco jiný bude muset pitvat jejich vidy, třídy a vzory.
V11á48c61l45a72v 59V67y17s16u98š62i84l
Pokud má být maturita jednotná, rozhodně nemůže být pro všechny. Nebo může, ale pak bude bezcenná a zbytečná. Z jakého důvodu vlastně chceme, aby budoucí zdravotní sestra, hoteliér, stavební technik a kadeřnice skládali stejnou zkoušku? Vždyť to jsou zcela různé a nesouvisející obory. Navíc kupříkladu jen jeden z nich bude pokračovat na vysokou školu a tři se začlení přímo do praxe. Otázka zní: Je nám takový jednotný papír k něčemu užitečný? Má smysl srovnávat, který z 1) zdravotní sestra 2) kadeřnice 3) elektrikář 4) gymnazista (vzdělání všeobecné, odbornost žádná) umí lépe anglicky, vyzná se v literatuře, vypočítá rovnici, apod.? Je to jádro jejich oboru? Přitom po všech chceme maturitu.
V34l24a32s89t54i63m67i35l 76D27o73r47o77t51í74k
Víceletá gymnázia OK. Jen ti ředitelé ve školství, včetně ministra jsou hrůza, dekadence.
Kdyby nebyly počítače a internet, tak naše školství by neprodukovali vzdělance, ale totální nevzdělance.
I74g95o95r 13P24a13u90l51e21n80k72a
Za výchovu a vzdělání jsou v prvé řadě odpovědní rodiče, přenášet celou odpovědnost na školu je alibismus, moje matka je vyučená švadlena, otec byl horník, školu jsem absolvoval i díky sbírce úloh z matematiky a diktátům a pravopisným cvičením, které s námi dělali. Dobrá škola je obrovský bonus, ale není všemocná. Zkušenost s nejmladším synem na základní škole byla hrozná, třída složená z hendikepovaných žáků , takže pro ilustraci, slabozrací, tělesně hendikepovaní, děti cizinců jejichž rodiče neuměli pořádně česky, propadlý a agresivní žák, každý samostatně by určitě nebyl problém, ale koncentrovaně to byla katastrofa, navíc šikana ve třídě, každý rok jiná paní učitelka a nakonec rozpuštění třídy a rozdělení žáků do zbylých tříd. Syn sám vyvinul obrovské úsilí, aby z toho prostředí unikl a dnes je šťastný na osmiletém gymnáziu, protože se mu nikdo za znalosti nesměje.
P41a50v33e95l 64C29h15m40e70l61í38k
Nejsem příznivcem víceletých gymnázií. Podle mého názoru není ze sociologického hlediska vhodné, aby se začalo kastovat již od 11 let věku dítěte.
Za nás jsme byli v 9. třídě rozdělení na třídu studijní a praktickou, takže jsme byli důkladně připraveováni k přijímacím zkouškám na SŠ a učivo měli rozšířené, zatímco žáci v praktické třídě se více zamèřovali na praktické předměty a upevňovali si učivo z předchozích ročníků.
Mí synové zase chodili do škol s různým zaměřením (sport, matematika, hudební výchova atd), což se mi zdálo též dobré řešení pro rozvoj schopnostií v daném zaměření.
U dětí v 5. třídě se v 80% ještě nedá říct, zda budou studijním typy. Koneckonců řada z těch, které se hlásí na víceleté gymnázium, musí být doučována, aby zkoušky vůbec zvládla, což je naprosto absurdní.
I36r39e50n10a 84K94r83o74u23p67o31v84á
Děti na přijímačky na víceletá gymnázia musí být doučovány, protože v ZŠ nezískají potřebné vědomosti. Od té doby, co byly zrušeny osnovy, je na některých školách úrověň vyuky katastrofální.
A s tím "kastováním" se jděte vycpat. Kdo se snaží, ten má výsledky. Nevím, proč by se měly děti brzdit, aby zůstaly na úrovni méně schopných nebo líných vrstevníků.
K92a21r20e94l 48V80a42š71í21č18e81k
Co si o sobě vlastně myslíte, jste nějaká pedagogická odbornice? Proč by děti ze sociálně slabších rodin neměly na poprvé dostat nový počítač? Chcete tím říct, že když jue někdo chudší, že je zloděj? Vy a další si myslíte, že nikdy nebudete nezaměstnaná. Dnes studuje každý, kdo se udrží na nohou, současní absolventi i univerzit mají problémy na úrovni sedmé třídy, nejen v připadě matematiky.Absolventi gymnázií a univerzit nezvládají procenta, zlomky atd. A ještě chce někdo "provzdušnit" učební plán\y
P31e26t11r 79D61r53a42p47a79l
ano, učební plány by potřebovaly provětrat a to dost rázně. Pořád je to biflování encyklopedických znalostí
- Počet článků 464
- Celková karma 28,63
- Průměrná čtenost 1667x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky