Probírám s kvintou starou literaturu a mám problém. Neměla bych některé texty vynechat? Vždyť přesvědčení reků z Písně o Rolandovi zavání náboženským fanatismem. Jediná správná víra je křesťanská - pro ni hrdina žije a umírá.
Je to tak. Karel Veliký, Roland, Olivier i arcibiskup Turpin a všichni, kteří hrdinně padnou u průsmyku Roncevaux, protože Rolandův otčím Ganelon na ně zrádně pošle Saracény, klanící se Mohamedovi a odmítající Karlovu velkorysou nabídku na vazalství spojené s konverzí, představují ve skutečnosti velmi nebezpečný společenský jev. Nic je nezviklá v přesvědčení, že jediná správná víra je ta jejich - jsou ochotni válčit, vypalovat města a christianizovat Evropu i za tu cenu, že je jednou potomci označí za šovinisty, náboženské fanatiky a netolerantní hlasatele jediné pravdy. Protože nic jiného tihle rekové ze slavného eposu nejsou. Nevěříte?
Odvětil Roland: "Staň se vůle Boží.
Zde vytrváme, věrni císařovi.
Budem je bít a tepat bez milosti,
ať o nás žakéř dobrou píseň složí.
Křesťan je v právu: dokažme to v boji.
Zlým příkladem své jméno nezhanobím."
Podobné hříchy má i Rodrigo Díaz de Bivar zvaný Cid, tentokrát španělský národní hrdina. Ten se ovšem chová trošku racionálněji, nechme ho tedy řešit jeho rodinu. Zjevný mužský šovinismus rytíře Siegfrieda (Píseň o Nibelunzích), který se na manželce svého přítele pravděpodobně dopustil sexuálního deliktu, nás tolik nepobouří, protože Siegfrieda za to sejmou (tedy, sejmou ho kvůli zlatu, ale to je skoro totéž). A to už se dostáváme k Artušovi a jeho družině - to jsou celkem korektní příběhy, nevěry, incest, nějaká ta zrada. Trochu problematická možná bude představa, že Grál je pro Percevala důležitější než společenství Kulatého stolu.., ale když k tomu přidáme i odmítnutí konzumních hodnot, hledání Grálu bude velmi moderní...
A jsme v české kotlince. Kristiánova legenda se rozumně orientuje na západ, hlavní hrdina je vzornější než Mirek Dušín, tož mu budeme tolerovat i ty zázraky. Ale u Kosmovy kroniky, tam přijdou problémy. Vzpomínáte, co řekl zhrzený soused osvícené kněžně Libuši?
"Toť křivda mužům nesnesitelná. Žena děravá se obírá mužskými soudy v lstivé mysli. Víme zajisté, že žena, ať stojí či na stolci sedí, málo má rozumu; oč ho má ještě méně, když na poduškách leží? Tehdy opravdu se hodí spíše k tomu, aby se poznala s mužem, nežli aby bojovníkům vynášela nálezy. Vždyť je věc jistá, že všechny ženy mají dlouhé vlasy, ale krátký rozum..."
Sexista. Mužský šovinista. Hulvát. Když ještě přidáme tu nekorektní zmínku o Libušině koni, který vedl posly za Přemyslem a znal cestu - zlé jazyky tvrdí, že tudy každou noc jezdíval s kněžnou na výlet - je to jasná nekorektnost. Kosmas má evidentně špatný genderový přístup, používá vulgární výrazy a dokonce pomluvy! Neomluvitelné.
Alexandreida je příjemně kosmopolitní, zdravě nadnárodní. Ale co provedeme s Oldřichem? Mám na mysli knížete Oldřicha, který si nechtěl vzít Němkyni, raději sebral od potůčku růžolící pradlenu Boženu, aby mu porodila Břetislava.
"Chci žít s českou selkou skrovnou,
spíš než s Němkou, císařovnou.
Pouto krve vždy je silné,
Němka k Čechům sotva přilne."
Ano, Dalimilova kronika je příliš nacionalistická a taková čecháčkovská. Něco by se s tím mělo udělat...
Podkoní a žák. Rvačka místo smírného řešení. No...
Vitu Caroli snad můžeme nechat, Karel IV. je dobrá značka. Mastičkář je trochu protináboženský, ale zase to vyrovnává Kristiánovu legendu. Husiti - co provedeme s husity?
Husity nechám. Byli to sice rabiáti, násilníci a vandalové (často), ale to Husovo anarchistické odmítání nemorálních autorit je dnes velmi aktuální.
Hm, stejně musíme nejdříve probrat renesanci.
A tam to tedy vezmu šmahem - nevyhovuje: Dante (nekorektní, strkal politické oponenty do Pekla), Villon (vulgární, špatná témata), Boccaccio (tedy to je takový hnus občas, třeba jak ta abatyše vyleze do noci a na hlavu si narazí zahradníkovy spodky), Cervantes (likvidace ekologického zemědělství - větrné mlýny, samozřejmě).
Zbývá nějaký Shakespeare. Sexista (Zkrocení zlé ženy), antisemita (Kupec benátský), obecný rasista (Othello), vulgární výrazy používající zvrhlík (všechny hry) a ještě ke všemu se příliš hrabal v britské historii. Pro školu zcela nepoužitelný.
Už teď přemýšlím, jak se vyrovnám s Českým národním obrozením (stejně ho učím nerada). Ten nacionalistický proud naštěstí Palacký svedl do příjemného austroslavismu, některých úletů Erbena, Němcové a Máchy si nemusíme všímat, s panslavismem a Tylovým vlastenčením se racionálně vyrovnal Karel Havlíček Borovský.
Ale co provedeme s Havlíčkem? Vulgarismy ve Křtu svatého Vladimíra se dají vytečkovat, nebylo by to poprvé. Ale pořád nám tu zbývají verše, které já opravdu, ale opravdu miluju:
Tak to chodí na tom světě,
každou chvíli jinák,
dneska ctí tě za svatého,
zejtra budeš sviňák.
Dnes vám, bozi, vy ubozí,!
kadidlo lid pálí;
a zejtra vás jako smetí
v kalužinách válí.
Dělají si nové bohy,
dle svého pohodlí,
koho včera oběsili,
k tomu se dnes modlí.
...
Jenom cáři, samovláda,
a takové sloty,
potrvají věčně věkův,
jak juchtové boty.
...
Neboť svět je pořád stejný,
lidé ho nezmění,
plivni si stokrát do moře,
ono se nezpění.
Jak tak o tom přemýšlím - možná bych tu literaturu nechala tak, jak je. Pěkný den.
Ukázky vybrány ze středoškolských učebnic literatury.
