Podotýkám, značně očesaný žalm 139...

Tak zpět do reality.Fanynky Gotta,nyní již většinou babičky byly jistě spokojeny s krásným pohřbem,jeho sousedé s již průjezdnou silnicí a ten zbytek s tím,že už to vše konečně skončilo.Všichni jsou spokojeni a tak to má být,život jde beze změny dál.A pokud jde o katedrálu o její vlastnictví se vedl dlouhý boj,nějak nebylo jasno pro koho ji předci postavili a vyhrát mohl pouze jeden.Pokud jde o pohřební publikum,neměl jsem dobrý pocit z toho,že v něm sedí i lidé štvoucí proti církvi a kteří spolu s komunisty odhlasovali zdanění jimi ukradeného majetku.S tím se nějak nemohu smířit....

Já se navíc nedokážu smířit s normalizací, v které jsme až po uši, a žádný pohřeb sebekrásnější to nespraví.

Paní Veroniku, díky za článek. Tak jako Vy vnímala jsem zádušní mši za zpěváka Karla Gotta v Katedrále sv Víta i já. Byl to nádherný zážitek, spojující všechny lidi dobré vůle - katolíky, - nekatolíky, křesťany i nekřesťany. Je dobře, že se tato mše v těchto vzácných prostorách - tolik drahých nám všem, uskutečnila. Ten nádherný zážitek si ponesu dlouho v sobě... Karma.

Je mi velice líto, že u čtenosti a karmy Vašeho článku je zatím nula. Je to velice krásný a smířlivý článek. Okarmoval jsem jej. Je škoda, že v dnešní době lidé chtějí číst jenom to, co někoho napadá. Lidé se rozdělili do skupin, aby jedni druhé nenáviděli. Pražský hrad a katedrála je místem, kde by se lidé měli smiřovat. A o tom Váš velmi krásný článek je. Petr Hannig, bývalý kandidát na prezidenta

Pane Hannigu, jen malá poznámka. Váš kritický příspěvek týkající se malého zájmu čtenářů o tento článek, byl zde vložen jen asi 10 minut po zveřejnění textu p. Válkové. V tuto chvíli, asi půldruhé hodiny od jeho vložení, ho již navštívilo 230 lidí. Doufám, že ještě další přibudou...