Rouškové trendy

Nemálo blogerů se v posledních měsících stalo specialisty na roušky - "rouškology". Komentují, poučují a někdy až citově vydírají. Nedejte se. S rouškou totiž můžete zažít i pořádný kus srandy... 

V kvelbech pro kutily a zahrádkáře maj ty nejlepčejší chlebíčky na planetě Zemi. Před každým nákupem v nich se proto zastavím v malých bistrech, objednám, na papírovém tácku donesu ke stolku (protože pojídat obložený chlebíček za pochodu se odváží jen ti nejlepší cirkusoví artisté nebo nepoučení cizinci) a pustím se do nich.

Ve frontě přede mnou si s rouškama přes pusu richtoval chutě v puse manželský pár.

Manželský pár v letech. 

"S ruským vejcem a humrový.", zamumlal do roušky přes plnovous podobný překrásnému plnovousu pana Zrzavého pán.

"Zase se zakecáš. A je teprve ráno. Nechceš radši s uherákem?", podsouvala paní, malinká jak štěstí, svému muži a s upřeným pohledem zírala do spodní části chladící vitríny. Výše nedohlédla.

"Kamilo, s ruským vejcem. Ano?", reagoval důrazně pán s plnovousem a dále z pusy pouštěl, "sardelový, rajčatový s majonézou, turistický s bramborovým salátem, kozí sýr a brusinky, čabajkový, vegetariánský, švýcarský...", přečetl cedulky u všech v řadě vyrovnaných chlebíčcích v horním fochu vitríny, kam Kamila neviděla.

"Ten třetí, co jsi čet byl jakej, Hynku?", zeptala se Kamila

"Turistický s bramborovým salátem, Kamilo.", odpověděl něžně Hynek.

"Tak ten a pak ten rajčatovej.", potvrdila Kamila výběr.

Objednali, dostali na tácky a orouškovaní odnášeli ke stolku na jedné nožce.

K vedlejšímu stolku jsem se postavil v zápětí a z papírového tácku se na mě nedočkavě usmíval humrovej a kozosýrovej.

"Proboha, tyhle stolky....", vzdychla Kamila, jejiž oči zkoumaly povrch stolku v rovině s hranou stolku. Prostě malinká Kamila. "Utři to tím ubrouskem", zavelela Hynkovi, "pusu si pak otřeš rouškou." a šup, jedním zkušeným tahem stáhla roušku pod bradu, přičemž se gumičky stále pevně držely uší.

Pikosendu po ní, skoro jako by šlo o číslo z Televarieté, stáhl Hynek jeho bleděmodrou jednorázovou roušku, jenže pohybem opačným. 

I v jeho případu zůstaly gumičky za ušima, jen roušku posunul na temeno holé hlavy a ta tam přistála jako Mordechajův šábesdekl.

Rozhlédl jsem se po Zdi nářků...

"Prosim tě", zahartusila Kamila, "nedělej ze sebe šaška a dej to dolu." mlela s rajčatovým v puse tak vehementně, až majonéza, usazená různě po Kamiliných rtech, připomínala závěrečné scény z filmů pro dospělé...

"Mám na ní sahat co nejmíň, tak tak činím, Kamilko.", opáčil opět velejemně Hynek a vypláznutým jazykem zachytil v poslední chvíli kousek bílku padajícího na stolek. Bravo!

Polkl, nonšalantně se loktem opřel o hranu stolku a podíval se dolů na svoji paní.

"Víš, Kamilko, že takhle je ta rouška mnohem hezčí?", nyvě téměř zašeptal a ukousl další část chlebíčku s ruským vejcem.

Já už chlebíček humrový doprovodil na onen svět.

Kamila se začervenala a koukala na Hynka tak, jak na sebe umějí koukat jen ti, kteří všechno v životě zvládli společně.

Pak se Kamila cudně usmála a Hynek polkl: "Nejsou vidět ty dvě brady co máš...."

---

Kozí sýr, co jsem měl v tu chvíli v puse mi naštěstí ústa totálně slepil k sobě.

Dojídat humrový...