Prosim vás, tady sou lidi...

Ten les prostě do tramvaje tahat neměl. Kdyby si ho ale hodil na ramena a šel pěšky, nezažilo by pár lidí další z variant vánoční "atmosféry"... 

Když se stanete součástí přepravní kabiny přecpaný vánoční tramvaje a krabice s panenkou vás tlačí do pravého kolene, do rozkroku se vám nasune svým zadkem paní před váma a další spolucestující se rozhodl ve stejné kabině přepravit kolo, opravdu nechcete přijet ke stanici, ve které už z dálky vidíte muže, který podpírá strom...

Strom, který rozhodně nevypadá jako stromek vánoční, ale spíš jako vzdálený bratranec sekvoje někde z Yellowstonu.

Malá skupinka lidí po otevření dveří s povděkem břicho tramvaje opustí, ale i jako špatný prognostik usoudíte, že to, co se chystá dovnitř, bude příčinou zážitku roku!

Před otevřenými dveřmi se objeví hustý les a stařeček, stojící u dveří a vypadající jako děda Ježíška, sestoupí na první schod a směrem k lesu řekne: "Poďte, já vám pomůžu."

Do tramvaje padne špička smrkového obra, pár lidí šlehne po ksichtu a jedné dámě posune brejle na obličeji tak, že vypadá, jako by právě vypadla fest zlitá z baru někdy kolem třetí hodiny ranní.

"Prosim Vás, tady jsou lidi!", zakřičí směrem k lesu a paní přede mnou zaboří svůj zadeček hlouběji do mého rozkroku. Panenka pořád tlačí!

Pomocný stařík čapne oběma rukama jednu z větví motouzem obaleného obra, zabere a ... zmizí. Zmizí v lese, páč klouznul a spadl pod něj. Ztratil se.

Vlastník stromu, zatím stojící na refýži, se ohne, oběma rukama uchopí spodní kmen s průměrem vinylové desky a začne celý ten les sunout do vnitřku tramvaje. Stařík pod ním je větvemi vláčený pod nohama spolucestujících a s velkou odvahou v hlase křičí: "Ještě kousek a jsme tam."

Lidi se snaží rozestoupit a udělat tak prostor symbolu klidu a porozumění.

Jenže ... udělejte místo tam, kde žádné není!

Další cestující, co zřejmě pospíchají víc než ostatní a tramvaj stojící ve stanici je irituje, se aktivně přidají k vcucnutí lesa do tramvaje. Zachytávají různě větve stromu a táhnou ho dál, včetně dědečka pod ním.

Majitel stromu je už skoro vevnitř, zbývá jen pár centimetrů a vůz bude moct konečně vyjet ze stanice.

Pak se to stane!

Motouz omotaný kolem stromu, dávající dosud lesnímu obrovi tvar obrovského kužele, prdne.

Stromek..., který se kolem nás zatím sunul v úrovni rozkroků, roztáhne znenadání své dlouhé, silné a jehličím pichlavé větve do všech koutů a vy se ocitnete v lese a musíte přivírat oči, abyste pár dní před Vánocema nepřišli o zrak.

Pár větví celkem agresivně mrskne svoje špičky i mezi sedadla a dosud šťastně sedící se stanou ozdobami na vánoční jolce. Včetně malýho voříška, kterej nechápe, proč kousek od něj pod stromem leží starý pán.

"Můžeme", zakřičí majitel stromu směrem k řidiči a dveře, které se stěží zavřely, nechávají za svými zády kabelu visící stále na jeho rameni.

Tramvaj do stanice Vánoce se rozjíždí!

Chytit se madla je nemožné. Skoro každý se drží nějaké větve, kolem to voní jako v Krnapu a mladej kluk z pod stromu vytahuje staříka a pomáhá mu na nohy.

Paní, co si posunula brejle zpět na místo kam patří, se podívá na strůjce toho všeho a říká: "Nezbláznil jste se? Proč si kupujete tak velkej strom? Malej by vám nestačil?" a namíchne ksicht do podoby a tvaru právě usmažené koblihy.

Všichni děláme, že nám na odpovědi nezáleží, ale uši máme nastražený jako dravec při lovu.

"Já se moc omlouvám.", hlesne unaveně ten, kterej svojí kabelu veze na následující stanici stále za dveřma tramvaje.

"Omlouvám??? Na to vám prdim. Se podívejte, co jste způsobil!", zahřmí nasupeně a cuká sebou, jako by u ní začala propukat padoucnice, paní v brejlích. "Kam až jedete?"

"Na Karlák.", hlesne poníženě přepravce lesa.

"A to musíte jet tramvají? Teď? Na to jste si měl objednat traktor s valníkem, prosimvás!", hrne mezi větve svoje nasupení a čeká, že se přidá někdo další.

Tramvaj sebou v zatáčce trhne a pár větví držených v rukách cestujících se zlomí a lidi tak přijdou o zbytky jakés takés stability. 

Vám se ale uleví, protože na Karláku vystupujete taky a radost vám udělá, že se ven z tramvaje nebudete muset dostat tak, že sešplháte po kmenu stromu směrem ke dveřím.

A pak...

"Dyť je to krásný.", prohlásí ten, který málem instalaci lesa do tramvaje zaplatil vlastním životem. "Jsou vánoce. Tak si zazpíváme... naaroodiil se Kristuspán, veselemee see..", vypustí stařík z hrdla vánoční evergreen v evergreenu sám stojící.

"Dyť vás to málem zabilo a vy si zpíváte!", okřikne kouzelnýho dědečka paní brejlatá, "To vám nevadí?"

Dědoušek dozpívá svůj krátký part a řekne: "No Bóže, za chvíli budou Velikonoce a narodim se znovu...."

Prahou jezdí Ježíšek v tramvaji. Pomáhá lidem dovnitř tahat stromy a zpívá koledy.