Ploty a zdi mezi námi

... na jejich plaňkách často trůnily hrnky dnem vzhůru. Peřiny si na nich v letních slunných ránech vyhřívaly naducaná břicha. A hroty planěk zanechávaly na předloktí - po delších debatách u plotu - hmatatelné důlky.

Ploty kolem domů v době mého dětství byly různé.

Třeba sbité z křivých větví plných ostrých suků, které jako drápky koček zachytávaly nohavice mých červených plátěných trenek, když jsem takové ploty přelézal.

Nebo šlo o ploty sestavené s milimetrovou přesností z neobroušených dřevěných hranolů, které se dlaním klukům lezoucím přes ně mstily tím, že pod kůží zanechávaly drobné, téměř neviditelné třísky.

Další variantou byl "pičkaplot". Šlo o pásy drátěných plotů zelené barvy, jejichž základním tvarem byl kosočtverec. Tyhle ploty milovali motýli, kteří skrz ně prolétávali jako malé děti, které prolézají prolejzačky na dětských hřištích.

Línější sousedé stavěli ploty z dlouhých plochých latí přibitých na sloupky. Takové ploty vypadaly jako ohradníky pro ovce a báječně se přelejzaly.

Jindy zase pozemky kolem domů vymezovaly opuštěné cementové patníky mezi nimiž se nedělo vůbec nic plotového. Jen tak postávaly  (tu rovně, tu nakřivo) v zahradách a milovníky konspiračních teorií mohly svými postoji utvrzovat v přesvědčení, že každá země má své Stonehenge...

Pod mými tehdejšími ploty byla často místa, která podlézali psi a protahovaly se jimi kočky.

Některé plaňky v plotech bývaly dole uvolněny, aby bylo možné je vychýlit doprava nebo doleva a prolézt tak vzniklou škvírou na další pozemek. Tahle finta ale funguje jen do určitého věku nebo váhy prolézajícího.

Na plotech se v dobách mých červených trenek a bílých jarmilek s gumou přes nárt sušily utěrky a ručníky. Nebo na nich dnem vzhůru trůnily hrnky od kafe a odpoledního čaje, které babička jen tak halabala omyla ve vajdlingu s dešťovou vodou. 

Za letních rán se na plotech před všema chalupama povalovaly jako ve slunných lázních polštáře a peřiny. Měly po noční a tak si musely na sluníčku řádně řáchnout. Vesnický luft z nich odvál všechny dětské noční prdíky a voňavý lidský pot, který kropil těla milujících se v nočních postelích.

U plotů se zastavovaly sousedky na "kus řeči". Paní domu seděla na křesle v zahradě a návštěvnice v zástěře opřela oba lokty o špičky planěk plotu a mlely a mlely, až jim to mletí vymlelo do mrti z pusy všechny aktuální události a stále se opakující vzpomínky. Čím delší bylo mletí, tím hlubší byly důlky vytlačené plaňkami do spodní části loktů mlející sousedky.

"Máte to nějaký vyviklaný. Měla byste si ten plot zašprajcnout, paní Seiková..."

Tímto prohlášením často ženské diskuze u plotu skončily.

Chlapi, zastavující se u vesnických plotů pokaždé hodnotili hlavně jeho technické provedení a aktuální technický stav.

Špičkami těžkých kotníkových bot nebo mysliveckých holinek zkušeně okopávali sloupky, které plot nesly a říkali: "Cement se ti už drolí, Julo.", nebo "Zorka, tady dole ti odpadla plaňka." a čut...kopli plaňku do chodidýlka a tím dali jasně najevo, že je třeba se k ní sehnout a prohnat její štíhlé tělo hřebíkem, který její neposednost zase na chvíli zastaví.

Skrz ploty, na které jsem si vzpomněl, viděli lidé k lidem.

Viděli jejich domy s dokořán otevřenými okny. 

Viděli pracně opečovávané zahrady lidí "za plotem".

Radovali se z jejich růží, rudě kvetoucích ibišků, smradlavých afrikánů v oknech nebo ručně vyšívaných deček sušících se na plotě.

Lidé "za plotem" zase viděli ven.

Viděli na pole před nimi. Viděli na domy vedle nich. Viděli do zahrad, kde sousedka po ránu ve větru věšela na povolené utahané šňůry další várku vypraných cejch. Cejchy v tom větru, nacucané vodou, vypadaly jako líně se pohybující velryby. A mlaskaly! Mlaskaly každým svým plácnutím jedna o druhou, jak tam tak na šňůrách vedle sebe volně visely.

Lidé "za plotem" viděli na cestu k nim. Jakmile se na cestě někdo v dálce objevil, některý z lidí "za plotem" vstal a zaostřil. Pak si zase sedl do židle a řekl. "Šmídová." Takovej rituál. S láskou na něj vzpomínám.

Moje tehdejší ploty byly vlastně okna. 

V létě dokořán a v zimě zavřená, aby se za nimi udrželo teplo.

Teplo, do kterého budou pozvání ti, kteří skrz plot uvidí pohyb v domě a kteří budou lidmi z domu viděni na cestě před domem.

Ploty tenkrát nerozdělovaly. Dávaly šanci.

---

Všiml jsem si, že podle nově zbudovaných domů si lidé často nechávají postavit vysoké prefabrikované šedé zdi. 

Zdi ale pro ohraničuji něco nepříjemného - zdi věznic, valy z hlíny sloužící jako zdi u bitevních okopů, zdi kolem dálnic.

Jsem pro ploty.