Ahoj mami - jsem na nule

Na nule jsem byl v mym zivote uz nekolikrat, ale jeste nikdy jsem na ni nebyl v kratasech, vietnamkach a vytahanym tricku. Jeli jsme na jih...

Kdyz ma clovek moznost se pekne rozmazlit, nemel by to krotit, ale naopak tomu nejaky ty grady jeste pridat.

A kdyz se stredoevropan dostane v zime tam, kde je leto, tak by nemel usnout na vavrinech a mel by se posunout tam, kde je jeste vetsi teplo.

A tak jsem se minulou sobotu sebral a jel z Floridy na jih. Takova, az "rozprasenost", me bavi.

A taky jsem to chtel videt. A zazit. A uzit si to. Uz dlouho jsem chtel jet pres takovy ty dloooooooooooooooouhy betonovy mosty mezi ostrovama uplne na jihu Floridy. Prejizdet v aute mosty stejne dobrodruzne, jako je hlavni hrdinove nebo padousi prejizdej v americkejch filmech.

V Sarasote sednul do auta a s odhodlanim evropskeho ridice se pres Everglades vypravil na Key West! Spachal jsem vlastni verzi "on the road" a melo to teda koule, mami.

Uz sama cesta je zvlastni: jedes porad na jih, skoro nezatacis, jedes pomalu /protoze tady se nejezdi rychle/, anglicky napisy zacnou doplnovat texty spanelsky a po ceste te cedule varujou, ze vylejzat z auta je kvuli krokodylum nebezpecny. 

A taky ti na billboardech nabizej aligatori vocas s hranolkama. Takze ne kazdy setkani cloveka s krokodylem konci ujmou cloveka...

Pro ridice fajnsmekry je dulezite sdelit, ze takhle pout na jih se odehrava na velevyhlasene "hajveji" US1 South.

Chvilema jsem si pripadal jako Steve McQueen, i kdyz jsem namisto v mustangu jel v hyundayi.

Venku krasny leto, v aute nastelovana klimatizace tak, abych se nepotil jako dvere od chliva, ale zaroven nemel zmrzly prsty u nohou. Ridil jsem bos a poslouchal Gladys Knight a Prince a soundtrack z Jackie Brown a neco od Morcheeby.

Pohoda velka a cas na premejsleni.

Krajina kolem bezi v prijemnem povolenem tempu, coz je nejcasteji neco mezi 50 a 80 km/h. Nikdo na tebe neblika, nikdo se ti nelepi na prdel, nikdo netroubi. Tak trochu mi to pripominalo domov pro ridice seniory...

Muzika hraje, voda je pripravena po ruce a klimatizace potichu huci.

Cela Amerika vlastne huci. Nebo alespon ta cast, ve ktery jsem ted ja. 

Cela Amerika ti prohuci. Jakmile v Praze sednes do letadla zacina hucet klima. Pak huci po celou dobu letu mezi kontinentama, pak huci v hale letiste, kde pristanes a huci i v aute, kterym te z letiste vezou tam, kde budes prebyvat.

Tam, kde na Floride prebyvas, taky huci klimatizace. A znovu huci v aute, ve kterym se vozis a huci i v autobusech hromadny dopravy. Klimacky hucej v kramech kam vlezes a huceni slysis i na zachodech. Klima bylo zapnuty i na lodi, na ktery jsem smejdil sarasotskym pristavem. 

A kdyz se nahodou ocitnu v miste, kde klimatizace neni - to znamena venku - hucej zase liny kolony aut, ktery nikde necacinaj a nikde nekoncej.

Amerika proste huci.

A ja si to "hucel" porad na jih. Porad dolu, porad do vetsiho tepla a absolutne svobodnej, nezatizenej povinnostma nebo predpokladanou odezvou na vyzvy druhyho v parte.

Odjet jednou za rok sam pryc by melo byt radostnou povinnosti kazdyho dospelyho cloveka. Byt potazenej padesatiletou kuzi, uzivam si tyhle dny jako prazdniny. Jsou to dny, kdy nebe je vysoky az hanba a moznosti siroky jako zadky nekterych cernosek tady.

Mam volnost se rozhodnout co chci delat a kdyz se v nasledny minute rozhodnu jinak, nikdo mi nepripomina, ze to "prece melo bejt takhle"...

A jedu na jih. Na moji dozivotne nejoblibenejsi svetovou stranu. A jedu na ostrov, kde se se setkava Mexickej zaliv a Atlantickej ocean. A jedu na ostrov, o kterym se tvrdi, ze je jednim z nejkosmopolitnejsich mist na svete. Jedu na ostrov, kde zil a psal  Ernest Hemingway. A jedu na ostrov, odkud je to jen par mil na Kubu a na Bahamy.

Jet na Key West je pro me jako dostat pokojicek Barbiny i s Kenem, kdybych byl mala holka.

Jet na Key West je pro me jako bych dostal Rad prace, kdybych byl kovanej komunista.

Jet na Key West je pro me jako bych napsal skvelej text, kdybych byl prave tim Ernestem.

Jet na Key West je pro me jako si dat v cervencovym horkym poledni jahodovou zmrzlinu.

Jet na Key West je pro me jako skocit po hlave do tyrkysovy teply vody morskyho zalivu. 

Jet na Key West je neco mimoradnyho. 

A ted uz vim, ze neuveritelne fajnovyho, uchylnyho, kycovityho, americky sladkyho a kycovityho non plus ultra.

Mami, byl jsem 4 dny na opravdovym jihu. Toulal jsem se, plaval, opaloval jed a potkaval jsem lidi na nejjiznejsim miste severni Ameriky.

Byl jsem na nultym bode.

Byl jsem na nule.

A bylo to krasny!

pusu

marek