Rabování a násilí neumíme zastavit

Rabováním a násilnostmi si londýnská „ztracená generace“ vybíjí svoji frustraci z neexistence smysluplné činnosti a naděje na budoucnost. A bohužel jí to prochází.

Tito lidé nemají práci, vzdělání a téměř žádné ambice. Jedinou jejich ambicí je spokojeně vegetovat na úkor dosud aktivních spoluobčanů a tvořit si ve „svých“ čtvrtích svá vlastní pravidla. A evropským státům už nikdo nechce půjčit další peníze, aby si štědrými dávkami kupovali fiktivní „sociální smír“ s touto lůzou.

Problémem slušných občanů je, že státnímu aparátu se stále ztenčují materiální i morální prostředky k ochraně před těmi, kteří nerespektují pravidla. Britští policisté ani nenosí pistole, zatímco ti čeští je sice nosí, ale docházejí jim do nich náboje. V morální rovině je stále obtížnější účinně zastavit původce násilností. Média zasahující policisty grilují za „brutální zásahy“. Ale co jiného dělat proti brutálním útokům? A zrovna v Anglii se majitelé rabovaných obchodů nemohou ani sami bránit, když i šroubovák je zakázanou zbraní.

Není náhodou, že nejbrutálnější útoky přicházejí tam, kde je právo na obranu slušných lidí nejvíce okleštěno a kde jsou nejhumanističtější tresty za zločiny. Násilník, který u nás hodí do domu zápalnou láhev, je zavřen na dvacet pět let. Když to udělá v Londýně, je maximálně předběžně zadržen (jen když policisté náhodou vyhrají) a potom raději propuštěn. Proč by se mladý ubožák nepřidal k rabování, když nejhorší, co se mu může stát, je předvedení na stanici? Proč by šílenec nezmasakroval desítky lidí, když „odměnou“ je mu maximálně pětadvacet let v nejluxusnějším vězení?

Pokud se člověk rozhodne podpalovat cizí auta a rozbíjet cizí výlohy, měl by počítat s tím, že bude zajištěn policií. Pokud bude skutečně takovým kandidátem na Darwinovu cenu, že proti policistům se zbraněmi bude vrhat kamení a zápalné láhve, měl by počítat s možností fyzické likvidace. Není možné, aby policisté byli pro legraci a nechali násilníky nepotrestány. A pokud už státní policie není schopna slušné lidi efektivně bránit, ať jim alespoň neznemožňuje bránit se sami. Kdyby měl v Anglii každý majitel hořícího obchodu, nebo auta zbraň, byly by nepokoje výrazně kratší a méně devastující.

V současné situaci budou násilníci, nerespektující základní společenská pravidla, neustále stupňovat své útoky a zkoušet, kam až můžou zajít. Bohužel zjistí, že mohou zajít poměrně daleko, protože jim nic nehrozí. I norský vrah byl prý velice překvapen, že ho policie nezastřelila, ale normálně vzala do vazby. Na internetu zase kolují videa s prchajícími policisty, kteří se ve Francii odvážili do čtvrtí, kde panují „jiná“ pravidla a byli vyhnáni chlapci s pálkami a kamením. Postavit se násilí i s fatálními důsledky pro násilníka samotného je však v souladu se všemi prameny evropského práva i se selským rozumem. Budeme-li násilí stále jen ustupovat, zjistíme jednou, že už není kam ustoupit...