Budu Genderman 2018

Nominaci na Gendermana roku 2017 jsem nestihl, ale snad budu v roce 2018 po zásluze vybrán „porotou složenou se zástupců a zástupkyň nevládních neziskových organizací a akademické obce“.

Jedním z nejvýznamnějších problémů žen, na který reagovali i první dva ocenění v roce 2017, je sexuální násilí. Souhlasím s oběma pány, že nestačí jen nebýt součástí problému, ale musíme být i součástí řešení. Nestačí jen neznásilňovat, nedorážet na ženy nad míru vzájemně příjemnou a nedělat oplzlé narážky. Musíme aktivně potlačovat příčiny sexuálního násilí zejména na ženách (ale i na mužích).

A to právě dělám. Roky upozorňuji na nebezpečí přístupu k ženám v islámu. Píšu články, přednáším, mluvím s lidmi. Patriarchální pozůstatky v naší společnosti, odkazující na domnělou nižší racionalitu žen? Možná existují. V islámu je naprosto polopatě řečeno, že ženy si hůře pamatují a proto za jednoho muže musí svědčit dvě (2:282). Objektivizace žen v kalendářích s nahotinkami? V islámu je žena ponížena na sexuální objekt pro muže a „může do ní vstupovat, kudy se mu zachce“ (2:223). Zlehčování svědectví znásilněných žen? V islámu je muž vinen ze znásilnění pouze, pokud proti němu svědčí čtyři muži, nebo se sám přizná (24:4 a 24:13).

Jistě, chápu, že pro Salmu Hayek bylo nepříjemné, když se musela (opravdu musela?) svléknout, aby dotočila film a získala prestiž. Ale nezlobte se, její nářky jsou skutečně hodny zlehčování, oproti utrpení náctiletých děvčat v Oxfordshire, Rochdale, Rotherhamu...

Stále nestačí? Najděte si na internetu tato jména: Farah Maher ben Mohamed, Ahmady Hiwa, Hussein Jawad Kadhim al-Khafaji, Abdel-Aziz Al-Shamary Omar Ahmed Rashid, Ahmad Zbeir, Ibrahim Ahmed Dahir, Ephrem Tadele Yohannes, Guled Mohamud, Shakir Mohamed, Abdi Mohamed Ahmed, Rafi Bahaduri, Aalah Fadi Samir Mahdi El-Kaissi Ramadan, Abdulgadir Mohamed Khalif, Jassin Abdikarim Mahamud, Mursal Mahamud Abdulahi, Omar Mohamed Omar, Tamin Rahmani, Shershah Muslimyar, Rafiullah Hamidy, Hamid Mohamadi, Hussein Khavari, Akhtar Dogar, Anjum Dogar, Kamar Jamil, Assad Hussain, Mohammed Karrar, Bassam Karrar, Zeeshan Ahmed, Abdul Rauf, Hamid Safi, Mohammed Sajid, Abdul Aziz, Abdul Qayyum, Adil Khan, Mohammed Amin, Kabeer Hassan  Asif Ali, Waleed Ali, Sageer Hussain, Naeem Rafiq, Mohammed Whied, Masoued Malik, Ishtiaq Khaliq, Basharat Hussain

A můžete hledat i jména obětí: Maria Ladenburger, Lara Logan, Selinn Gören, Elin Krantz. Těch je výrazně méně, většina obětí zůstává ve svém zájmu anonymní.  Pak jsou tu ženy a dívky polité kyselinou, protože ve většině případů nebyli po vůli muži: Somayeh Mehri, Rana Afghanipour, Memuna Khan, Najaf Sultana, Bashiran Bibi, Parveen Akhtar, Shehnaz Usman, Zainab Bibi, Bushra Shari, Naeema Azar, Shahnaz Bibi, Irum Saeed, Kanwal Kayum, Mumtaz Bibi, Munira Asef, Saira Liaqat, Nasreen Sharif, Shameem Akhter, Naila Farhat. Kde je jejich #metoo?

Každý, kdo někdy řekl, nebo napsal, že islám je vlastně v pohodě, a to včetně stříbrného Gendermana pana Honzejka, by se měl všechna tato jména naučit nazpaměť a opakovat si je před spaním. Islám není ve vztahu k ženám v pohodě. Samozřejmě, i náš kulturní prostor má co zlepšovat. Samozřejmě, to, že se někdo chová mnohem hůře, není omluvou pro nás samotné. Ale když už se chceme zabývat touto problematikou, zde je potřeba zapracovat nejvíc. Kultivovat evropské muže, aby nevyprávěli vtipy o blondýnách, když v muslimských enklávách bují zneužívání dětí ve velkém, je jako utírat prach na poličce v hořícím domě.

Ano, pan Honzejk má pravdu, že nechceme, aby na naše dcery pohvizdovaly hloučky mužů. Zapomíná dodat, že nejpravděpodobněji se jim to stane v Molenbeeku, nebo v Tower Hamlets.

Další důvod pro moji nominaci na Gendermana 2018 je to, že dlouhodobě podporuji právo slušných lidí mít na svoji obranu zbraň. Jistě, zlatý Genderman 2017, pan Houdek, v tomto dělá kus práce, když učí dívky sebeobranu. Nicméně bohužel nejspolehlivější metodu pro vyrovnání šancí šedesátikilové dívky a stodvacetikilového násilníka vynalezl pan Samuel Colt. A zde má máslo na hlavě opět stříbrný pan Honzejk. Jak je vidět, právu na zbraň moc nefandí, takže nejen že chce, aby čtvrtí, kde na moji dceru pokřikují násilnící, přibývalo, ale dokonce chce, aby neměla možnost tuto situaci efektivně vyřešit.

Jedním z kritérií pro nominaci na Gendermana bylo logicky také to, kolik lidí vyjádření nominovaných osloví svým videem, článkem a podobně. To je na vás. Sdílejte a šiřte, pokud máte pocit, že tento článek pomůže zlepšit postavení žen ve společnosti. A je jen na zástupcích a zástupkyních nevládních neziskových organizací a akademické obce, zda se k této snaze postaví čelem, nebo budou pouze prosazovat svoji vlastní agendu a hlavní problémy ignorovat. Věřím, že nezávisle na tomto rozhodnutí, se pro mnohé z vás Gendermanem roku 2018 stanu.