Pomocník rasového lynče je na svobodě

Policista, který vyhrožoval oběti rasově motivovaného pokusu o vraždu a kryl pachatele, protože mají stejnou barvu kůže, jako on, je na svobodě. Rozhodla o tom Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová na podnět senátora Jana Horníka ze senátorského klubu TOP 09 a starostové.

Možná dokonce bude s omluvou a s vyplacením ušlé mzdy přijat zpět do řad policie. Příště, až budete téměř k smrti ubiti vy, bude to třeba zrovna on, kdo vás poučí o vašich právech a možnostech výpovědi.

Ministryně může mít pochybnosti, soud tedy může kauzu znovu prošetřit. Ze známých faktů ale vyčnívá jeden zásadní - trestný čin nebyl zasahujícím policistou nahlášen. Připadá vám normální, aby zmlácený a krvácející člověk byl zasahujícím policistou odeslán domů s tím, ať si rozmyslí, co bude vypovídat? Jak by asi vypadaly titulky, kdyby došlo k obdobné situaci, jen role jednotlivých etnických skupin byly obrácené?

Ale to je možná právě to, co si obhájci práv menšin přejí. Kdyby nebyla zaujatým přístupem politiků a médií vyvolávána ve většinové společnosti nesnášenlivost a nedůvěra k menšinám, neměli by tito „obhájci“ koho obhajovat. Neexistoval by problém, nebylo by třeba jej řešit a nebyla by vůle dávat na jeho řešení prostředky. A mnoho „obhájců“ by tak přišlo o zdroj obživy a nic jiného neumí. Takže kapři si přece svůj rybník nevypustí.

Drtivá většina společnosti si přeje pouze to, aby byly prohřešky proti právu trestány tvrdě a spravedlivě. Ano, je správné zavřít nacionalisty, kteří se pokoušeli upálit celou rodinu a zničili život nevinnému dítěti, nejlépe na doživotí. Stejně tak je ale správné zavřít na doživotí násilníky, kteří se snažili zabít člověka, jen proto, že se jim nelíbil. A je jedno, zda se jim na něm nelíbila jeho barva kůže, nebo barva košile, nebo ponožek. Prostě překročili jasnou mez, kterou 99% lidí dokáže bez problémů nepřekračovat, tak ať jsou potrestáni.

Je smutné, že v diskuzích nad výše citovaným článkem se hodně lidí nechává strhnout k vulgaritám a tvrdým postojům na adresu Romů. Tím jen přidávají argumenty těm, kteří si z nesmyslné ochrany „menšin“ udělali živnost. Ano, současná politika, justice a mediální scéna bohužel jednoznačně preferuje jedno etnikum. Ano, není to ani férové, ani spravedlivé. Ale svůj hněv nad tímto stavem musíme adresovat právě těm, kteří ho způsobují, nikoliv tomu konkrétnímu etniku, které je používáno jen jako nástroj. Nezlobme se na romského policistu proto, že byl propuštěn. Shledá-li soud, že byl vinen, půjde opět do vězení a za svůj zločin zaplatí. Zlobme se na senátora a ministryni, že poškozují slušné Romy tím, že vyvolávají ve většinové společnosti oprávněný pocit bezpráví a marnosti.

Jedině tak problém postupně zmizí a s ním i tito údajní ochránci. Jedině tak se nám bude dobře žít bez ohledu na, jak už jsem psal, barvu kůže, košile nebo ponožek.