Račte být bližní, vzdálenější nebo vzdálený až opačný?

Nevinné zamyšlení nad původně náboženským  pojmem  "bližní".  Význam slova bližní v pojetí  judaistů,  křesťanů, muslimů a komunistů.  

Až na komunistické náboženství figuruje pojem "bližní" ve všech zbývajících monoteistických konfesích. Komouši ho nahradili stejně mlhavým pojmem "soudruh". Kdo to ksakru vlastně je ten soudruh -  bližní?  Vaše dvojče či vícerče? Pošetilec, žijící od vás na dostřel?  Někdo z vašeho blíže nevymezeného  okolí? Kterýkoli lidský jedinec? Obětavý pes, záchranář? Pes, domácí mazlíček? Igelitkový  islámský terorista,  krčící se po vaší levici a hodlající  vás zmasakrovat před neslitovným plnovousem proroka Mohameda a  tváří slitovného Alláha ?

Judaisté mají k bližnímu spíše rezervovaný vztah, Svědčí o tom přikázání  Desatera "Nepožádáš bližního svého (o dobytče, manželku či dům)". Vyznívá to jako varování: radši si s ním nic nezačínej!

Křesťané zas mají k bližnímu vztah přátelský až milostný: "Miluj bližního svého, jako sebe sama". Hezká rada v češtině z cirka devatenáctého století. Rozhodně si ji nelze vykládat jako výzvu k sebeuspokojování  ve společnosti gaye!

Islamisté mají v této věci jasno. Bližními jsou pro ně nevěřící psi. Povinnosti pravověrného muslima je tyto psy hromadně likvidovat, nebo alespoň  krýt sebevražedné mučedníky v duchu muslimského přikázání  "Klamat a obelhávat budeš křesťany a židy!
 

Hospodin pojem "bližní"  možná nedefinoval úmyslně. Věřící přece toho nemá vědět přespříliš. Na počátku věků si to odskákali Adam s Evou. Oč více toho človrdík  ví, o to zranitelnější a slabší  je jeho víra.  A bez pevné víry se bídný hříšníku stáváš bludařem, odpadlíkem, nevěřícím psem. Vlastně ten Mohamed měl pravdu. Z hlediska samospasitelných vír nebo snad věr, jsme my nevěrci, polověrci či jinověrci  jen nevycvičenými psy, zavile vyjícími na bledý Měsíc!