Příkaz platný pro judaisty (i křesťany) se překládá různě, jeho smyslem je že člověk nemá dychti po ničem (manželce, dobytčeti domu), co patří bližnímu. Vztah křesťanů i judaistů k bližnímu asi nejlépe vystihuje přikázání: Milovat budeš svého bližního jako sám sebe. Z toho se nechá odvodit i jiný příkaz: Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.

Zdá se mi, že by se na těchto příkazech mohli shodnout i jinak věřící či nevěřící lidé. Kromě komunistů, pro ně majetek druhého nebyl tabu.