Doba čtení: 4 minut V dnešním článku vám přináším revoluční metodu, jak NAVŽDY zvládnout prokrastinaci - tedy chronické odkládání věcí na později - a to jen ve dvou krocích. Tak se držte, je to tady:
Velká spousta lidí v dnešní době má problémy s prokrastinací, tedy neustále něco odkládá. Nechce jim do toho. Zítra je taky den. Udělám to v úterý nebo sobotu odpoledne. Pak je hezky, ale co radši půjde ven, tohle počká. Když už to vydrželo do teď, tak se to tu chvíli ještě nezblázní.
Jak překonat prokrastinaci
Prokrasitnace je něco s čím se každý z nás alespoň někdy potkal. Bylo o tom napsáno bezpočet publikací, lepších i horších, jak přistupovat k prokrastinaci vědecky či nevědecky a roznášet ji na kopytech. V dnešním článku vám přináším revoluční metodu, jak NAVŽDY zvládnout prokrastinaci, jen ve dvou krocích. Tak se držte, je to tady:
Krok 1: Začnu dělat činnost, kterou jsem doteď odkládal.
Krok 2: Není.
Celé.
Podvod? Ale kdeže!
Fígl je v tom, že ať si přečtete jakýkoliv návod na prokrastinaci, jakýkoliv vědecký podklad, nejde o to, jaké vysvětlení v tom je – že emoční mozek převezme vedení, že se cítíme provinile a proto prokrastinujeme znovu a blá blá…Ano, spousta z těchto odůvodnění mají něco do sebe. A jistě jsou často i příčinou. Stejně tak mohou pomoci to-do listy, připravení bot na ranní běhání už večer k posteli atd. Jenže ve finále je to stejně jen o tom hejbnout zadkem a začít to dělat!! Vždyť je to tak jednoduché!
Nástrahy při boji s prokrastinací
Jsou určité nástrahy, které vás při aplikaci výše uvedných 2 kroků mohou potkat, zde je výčet.
- Nebaví mě to – když vás to nebaví, musíte se přinutit, nebo se na to vyse*te – pokud je to vaše povinnost či vám to pomůže dosáhnout cíle, stejně nastane bod, kdy se k tomu budete muset přinutit, nebo to na někoho delegovat; pokud to není vaše povinnost či prostředek k cíli, můžete to s klidem nedělat. Mluví o tom i Jan Mühlfeit v jedné ze svých přednášek, že když nás to baví, neprokrastinujeme – to je pravda, tam není většinou potřeba prokrastinaci řešit.
- Jsem líný/á – lenost je taky jenom zvyk, začněte s krokem 1 a opakujte tak dlouho dokud nevypěstujete nový zvyk
- Připadá mi to příliš složité – nejsem fanouškem jednoho českého motivačního diáře, přijde mi že je to hodně peněz za málo muziky, design dobrý, obsah nic moc. Jo mají super marketing, něco co já se svojí rozvojovou Knihou ještě nemám tak promakaný a tiše jim závidim. Jedno se jim musí však nechat – velmi dobře rozčlenili dlouhodobé cíle na malé a mají parádní slogan „slona jez po kouskách“ a to je ono! – Připadá vám to složité? Začněte s málem. Měl jsem kámoše na vejšce, ten se snažil takhle sám sebe oblbnout „jen tu knížku otevři a prolistuj si ji, nebudeš se to ještě učit“ – začátek je nejtěžší, pak už je to více méně setrvačnost
- Radši jsem na sociálních sítích a možná mám i závislost – běžte se léčit
- Nevěřím si/nevím jak na to a proto se bojím začít – to je zdánlivě težká překážka, mnohokrát jsem se s tím potýkal sám, jediný lék je začít to dělat bohužel (opět krok 1). Je to jak cesta bludištěm po tmě se svázanýma rukama za zády. Bude to nepříjemné, nebudete si vědět rady a pak občas narazíte čumákem do zdi. Ale s každým nárazem zjišťujete kudy cesta vede, sebedůvěra roste.
Dnes to bylo na odlehčení. Ale trocha pravdy v tom je. Chápete?
Pamatujte, krok 1 a krok 2.
