Doba čtení: 2 minuty Do osobního rozvoje se většinou řadí pojmy jako cíle, spokojenost, práce se silnými a slabými stránkami, zlepšování a další jiné ptákoviny. Je jedna věc, na kterou se zapomíná – ohleduplnost.
Před dvěma lety jsem koupil na severu Čech starou garáž. Je stranou od zbytku garáží v okolí a vede za ní cesta k panelovému sídlišti.
Na té cestě se věčně povalují odpadky – od PET lahví, přes střepy až po nejrůznější papírky či kusy starého oblečení. Jak je to vedle té cesty, je tam více bordelu než kdekoliv jinde.
Když jsem šel okolo tentokrát, nevěřil jsem vlastním očím – za garáží byla válenda a skříňka. Příště čekám kuchyňskou linku. Minule jsem psal, že mám rád staré věci. Výhoda pro mě tak je, že ušetřím za nábytek.
Teď vážně.
Vždycky si řeknu – to jsou prasata. To je problém tu PET láhev poponést ještě 30 m a hodit do popelnice (žluté ideálně, že)?
Do osobního rozvoje se většinou řadí pojmy jako cíle, spokojenost, práce se silnými a slabými stránkami, zlepšování a další jiné ptákoviny. Je jedna věc, na kterou se zapomíná – ohleduplnost.
V čem spočívá ohleduplnost?
Dalo by se to také nazvat smysl pro estetiku a zodpovědnost. Hodili byste starou válendu, papírky nebo PET láhav na svojí zahradu? Nehodili? Proč? Protože by to vypadlo hrozně.
Kuřáci – vajgl – hodíte si ho pod stůl do obýváku? Ne? A jaký je rozdíl v tom, když ho fláknete na chodník? V obou případech děláte bordel. V prvním ale sami sobě, ve druhém ve sdíleném prostoru. To znamená, že chybí ohleduplnost vůči okolí.
Výsledek stejný, posuzuju jen podle toho, jestli je to moje, nebo není.
(Možná se tito lidé rozhodují i podle jiného kritéria, ale já fakt na jiné nepřišel. Když tak mi ho napište, budu rád.)
Chybí smysl pro estetiku a zodpovědnost pro něco, co patří více lidem či přírodě.
Jak ohleduplnost trénovat?
Těžko.
Jde si neustále připomínat, jaké by to bylo, kdyby to někdo udělal mně?
Řeknu vám, i kdybych předtím toužil házet válendy za garáže sousedů, teď už bych to nikdy neudělal. Stačí si uvědomit, že ten humus budete muset sami uklízet.
Nebo vám to tam shnije a garáž chytí vlhkost.
Druhý způsob – hodil bych si to do obýváku pod stůl? (tj. kdyby ta garáž byla moje, vyhodil bych tam tu válendu taky?)
Když mám tendence nebýt ohleduplný, vzpomenu si tyhle dvě otázky. Pokud nejste úplný ignorant, aspoň trochu ohleduplnosti to ve vás vzbudí.
Tak se sami sebe zeptejte!
foto:autor
