Co se děje s naším tělem ve stresu?

Doba čtení: 3 minut Jak poznat, že jsme ve stresu? Jaké jsou všechny tělesné příznaky stresu? Jak nám pomůže, že se je naučíme poznávat?

Říjen 4, 2017

7:00. Zazvonil vám budík a o pár minut jste ho odložili, chtělo se vám ještě chvilku poležet.

Ležíte, ležíte.

Pak se vám zdá divné, že pořád ještě nezvoní.

Omylem jste ho vymáčkli a už je 8:00. Za 30 minut musíte být v práci, máte důležitou schůzku, kterou prostě nesmíte propásnout. Rychle vystřelíte z postele. Jste nervózní, začíná vám rychleji bušit srdce, potí se vám ruce.

Reakce těla na stres – při stresu probíhají změny v těle

Když jsme ve stresu, nastává několik fyziologických změn. Za prvé, napínají se nám určité svaly, například sval zvaný trapezius[1]. Tento sval se nachází na zádech. Jeho napnutí se projeví tak, že ramena a záda přitáhneme směrem k hlavě, takže vypadáme více nahrbeně. Proto ke zmírnění stresu pomáhá také prosté narovnání se a uvolnění tohoto svalu[2].

Dále se zvyšuje tepová frekvence a krevní tlak[3]. Dech je zpravidla rychlejší, nebo mělčí než obvykle. (Proto při relaxaci pomáhá správné dýchání, pamatujete?) Začínáme se více potit, dobrým indikátorem jsou dlaně – pokud se vám potí, může to být příznak stresové reakce. Samozřejmě pocení dlaní je ovlivněno i jinými faktory, například teplotou vzduchu v místnosti. Pokud však víte, že za těchto podmínek se vám normálně dlaně nepotí, může vám to leccos napovědět[4].

Stejné je to s teplotou periferií těla – dlaněmi a chodidly. Za jinak stejných podmínek, pokud jsou studené, budete spíše ve stresu, protože krev se při stresu přemisťuje do velkých svalů na nohou či rukou, kde je z evolučního hlediska nejpotřebnější ke zvládnutí stresové reakce (myšleno například útěkem před tygrem)[5].

Stres utlumuje trávení, hojení a imunitu

Z hlediska změn uvnitř těla se při stresu utlumují funkce jako trávení, hojení a imunita[6]. Naše tělo je chytré. Ví, že při útěku před tygrem není efektivní zároveň trávit chleba se salámem, co jsme ráno snědli. Na to bude dost času potom, až tygrovi utečeme. Pokud mu neutečeme, tělo ví, že by dělalo práci zbytečně. Podobné je to s dalšími dvěma funkcemi. Mimo jiné, proto existuje souvislost mezi dlouhodobým stresem a sníženou imunitou.

Příště si ještě řekneme, jak je ve stresu ovlivněno naše myšlení. Povíme si, proč ve stresu myslíme spíše rychle než kvalitně.

Take away:

• Ve stresu nastávají fyziologické změny – stoupá krevní tlak, mění se frekvence dechu, krev se přesouvá do svalů na rukou či nohou (podle typu emoce způsobující stres – hněv vs. strach), napínají se různé svaly (např. trapezius), utlumují se fuknce jako trávení, hojení či imunita
• Vnímáním tělesných příznaků a prácí s nimi můžeme stres snadněji a poznat a také zmírnit dopady stresu, například pomocí vhodné relaxační techniky

[1] [4] [5] a [6] Peper, E., Tylova, H., Gibney, K.H., Harvey, R., & Combatalade, D. (2008). Biofeedback Mastery-An Experiential Teaching and Self-Training Manual. Wheat Ridge, CO: AAPB. 978-0984297900 [2] https://www.ted.com/talks/amy_cuddy_your_body_language_shapes_who_you_are?language=cs nebo také Peper, E., Tylova, H., Gibney, K.H., Harvey, R., & Combatalade, D. (2008). Biofeedback Mastery-An Experiential Teaching and Self-Training Manual. Wheat Ridge, CO: AAPB. 978-0984297900 [3] NEŠPOR, K. Sebeovládání: stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0482-4.