Čas jako nástroj zvládání stresu

Doba čtení: 3 minut Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pomocí ČASU zvládat stres? ...Není řeč o time managementu, ale o využití samotného času. Jak na to?

Listopad 30, 2017

Přemýšleli jste nad tím, jak můžete používat čas ke zvládání stresu? Teď nemluvím o vhodném time managementu, nebo o tom, že budete věc odkládat na později, tomu se říká prokrastinace (a ve druhém případě ten stres stejně prožijete, jen si ho oddalujete a potenciálně zvětšujete, jak se blíže deadline).

Jak využít čas k práci se stresem?

Mluvím o konstruktivním využití vnímání času ke zvládání stresových situací. Jsou dva způsoby:

1. Dívejte se na stresovou situaci z pohledu 10 000 let – Dale Carnegie ve své knize[1] navrhuje koukat na věc, co vám působí starosti z pohledu 10 000 let. Je to tak významný problém, že i za 10 000 let se tím bude někdo zabývat?

Filozof Eckhart Tolle říká, že z pohledu existence vesmíru (13 mld. let) je celý váš život jen jedno bezvýznamné prasknutí. Pink. Další. Bum. Další. Dvě generace fuč. A teď si vemte jaký má z této perspektivy význam ta věc, co vám působí starost?

Mně stačí se na věci dívat z mnohem kratšího horizontu, i to pomáhá – je tohle něco, co mě bude za 5 let, za rok stresovat? Není, nějak se to vyřeší a udělám pro to, to nejlepší v mých silách, to proč se z toho stresovat. Pokud to nemůžu ovlivnit, tak bude mě to za 5 let ještě stresovat? Pokud to můžu ovlivnit, co mohu udělat, aby to za těch 5 let bylo úplně jinak?

Tohle bylo o natažení času a vnímání stresové situace v dlouhodobém horizontu. Ještě můžeme v naší mysli čas smrsknout.

1. Snažte se vnímat co nejmenší časovou jednotku – tohle mi pomáhá zejména ve dnech, kdy toho mám nad hlavu, od rána nevim co dřív, jedu 10-12 hodin v kuse. Pak přijdu domů a myšlenky pořád jedou dál a kdybych s tím něco nedělal přemýšlím nad prací ještě do dalšího rána.

Jediné řešení, jak nepřemýšlet nad tím, co bylo a nedělat si starosti s tím co bude, je vnímat, co je. Je to záměrné soustředění se na přítomný okamžik (taková meditace mindfulness[2]), ale vzata ještě na vyšší level – nevnímáte jen přítomný okamžik, ale snažíte se vnímat nejmenší možnou vnímatelnou časovou jednotku, nejmenší možný vjem.

Najednou všechno zmizí a existuje jen nádech, výdech, zašustění větru, padající kapka deště, klapání bot chodců na ulici, spocená dlaň, vánek větru na tváři – stačí chvilka. Čím více vjemů za sebou si dovolíte vnímat, tím lépe, efekt se násobí. Koukat na myšlenku, starost z nadhledu. Vnímat smyslové vjemy, dech. Na všechno kašlat. Divili byste se, co všechno začnete vnímat, čeho jste si předtím nevšimli. Pár minut věnujte tomuhle cvičení. Tak mocné to je.

[1] CARNEGIE, Dale. Jak se zbavit starostí a začít žít. 2. vyd. Praha: Beta, 1993. ISBN 80-7306-052-3. [2] KABAT-ZINN, Jon. Život samá pohroma: jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2016. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-012-5.