Není objektivita jako objektivita

S objektivním zpravodajstvím se dnes už vlastně nesetkáme.Proč vlastně? Přece není nic na tom, říci národu pravdu.Není to nic nového. Všichni víme, že média mluví jednostranně. A víme dokonce i pro koho. Opravdu se to dnes "nosí"?

 Dnes a denně každý z nás sleduje zprávy, čte noviny, nebo si jen zkrátka otevře internet. Jsme zaplavováni hordou informací. Rád bych napsal, že bychom si měli vybrat mezi tím, co je pravda a co lež. Ale ono to v dnešní době není možné. Tedy určitě je, ale ne v našich médiích. U nás nalezneme převážně lež, a to i tam, kde by měla být prioritou objektivita a pravda. Například v naší státní televizi, živené námi, občany. A za to se dovídáme nepravosti. Bohužel pro nás, bohudíky pro ně tomu někteří lidé uvěří. Zato já si myslím, že to co máme na krku, tam není pouze pro ozdobu. Každý jednou procitne a udělá si svůj obrázek. Je to jen na něm. Určitě už jsme v určité fázi tohoto probouzení se k rozumu.

 Převládá dnes publicistika nad zpravodajstvím? Ano. Tedy pouhé názory, které nemusí být podloženy informacemi oproti něčemu, kde jsou známa fakta. Proč se v televizi dovídáme falešné informace? Proč s tím nic neděláme? Dyť to přeci jde a je to jenom na nás. Nenechme pány a paní publicity doslova oblbovat náš rozum. Ale co to píši. Oni za to přeci nemohou! Mají nařízení z vyšších míst a tato místa mají nařízení ještě z vyšších. Vyšších a západnějších. Doslova zaoceánských. To je důvod, proč slyšíme jednostranné informace. Někomu se hodí do kapsy a ještě oblbnou spoustu lidí.

 Proto přemýšlejte o tom, co vidíte, čtete, slyšíte. Hledejte a poznávejte! Objektivní zprávy se dají vyhledat! Pravda totiž začíná tam, kde končí signál ČT.