K zamyšlení a neb o budó.

   Následující text předkládám opravdu jen k zamyšlení. Ti všichni, komu je tento text určen, pochopí. Dobře vím, že není možné být v současnosti samuraji. Ale myslím, že odkazy jejich poznání mají co říci současnému člověku, žilícímu v dnešní době. Prosím, nemám dalších komentářů. Navléci si pás či hakamu Znamená obléci si nejdražší, Nejdůstojnější oděv. Podobají se brnění A i po naší smrti Trvají jejich zásluhy. Zenový mnich Kai Sen  

  

  

DOKUKÓDÓ

            OD MIJAMOTO MUSAŠIHO

    21 pravidel  etiky samurajů :

1 - Neprotiv se tradičním mravům

2 - Nevyhledávej pro sebe rozkoše

3 -  Zůstávej nestranným uprostřed mnohosti jevů

4 - Ber sebe sama s humorem a druhé vážně

5 - V životě po ničem netouži

6 - Nelituj toho co jsi udělal

7 - Nezáviď druhým v dobrém ani špatném

8 - Ať je tvá cesta jakákoliv , nestěžuj si když jsi ji opustil

9 - Nepomlouvej a nekritizuj sebe ani druhé

10 - Neměj srdce plné připoutanosti ani lásky

11 - Netouži , nedychti po věcech

12 - Netouži po hezkém příbytku pro sebe

13 - Netouži po dobrém jídle

14 - Neulpívej na starožitnostech , které mohou mít v budoucnu velkou cenu

15 - Nevěšti sám pro sebe

16 - Kromě zbraní nevyhledávej na tomto světě žádné nástroje

17 - Dokud praktikuješ bušidó , neboj se smrti

18 - Netouži po bohatství na stará kolena

19 - Cti bohy a budhy , ale nebuď na nich závislý

20 -  Když odvrhneš svoje tělo , nezapomínej na svou čest

21 - Neopouštěj nikdy cestu válečníka

             Ve druhém roce éry Šobó , třicátého dne pátého měsíce sepsal pro pana Terao Magonodžo Šinmen Musaši

      Zen poskytuje vysoký stupeň vědomí sebe a vnitřního míru, tím že se vzdáme individuálního egoismu a naučíme se zklidnit mysl , můžeme dospět do styku s věčným proudem aktivity a energie a s intuitivním poznáním . Jen moudrý přistupuje k moudrosti bránou ticha a bez touhy po zisku .

„ Máte-li ruce otevřené ,

Pojmete do nich všechen písek pouště ,

Máte-li ruce zavřené ,

Pojmete jen několik zrnek."

( mistr  Dógen )

                                       Osvícení

    Kdybychom měli všechno , po čem toužíme , nebyli bychom ještě spokojeni . To je příčnou naší nemoci a zvlášť ve společnosti , která nám slibuje všechno , ale zbavuje nás toho nejdůležitějšího . Protože to nejdůležitější není mít , ale být , a čím víc vlastníme , čím víc toužíme , tím méně jsme .

    Proto naše opravdové bohatství , které nám opravdu patří a které nám nikdo nemůže vzít , je v nás hluboce skryto a téměř vždy nepoznáno .

    Dosáhnout této vlastní hloubky , stabilní a klidné , znovu nabýt toto zapomenuté bohatství nejde bez radikální , přísné metody .

    Zazen

Stálá a vytrvalá praxe zenu je tím klíčem , který otevírá království nitra . Zen není znalost , kterou přidáváme k ostatní , a ještě méně je to předmět intelektuální spekulace nebo diskuse . Je to a nemůže to být nic jiného , než osobní zkušenost , ta nejniternější , kterou za nás nikdo nemůže udělat . Na to , abychom velmi rychle poznali dobrodiní této metody , stačí jen praktikovat zazen , tzn.  Zaujmout polohu s páteří co nejvíc vyrovnanou , v sedě na kulatém polštáři , se zkříženýma nohama , na klidném místě v tichu maximálně znehybnět , klidně a hluboce dýchat , a tak nechat zklidnit rozbouřenou mysl . Přestanou nás obtěžovat každodenní starosti, vzdalují se od nás , a nakonec se objevují ve své pravé podobě , jako bezvýznamné vlny na povrchu sebe sama . Postupně mizí úzkost , je nahrazena jistotou , neustálé a klidné víření ustoupí před tím nepoznanému klidu , první známce jasnosti  . Začne se objevovat pocit znovu nalezené úlevy a rovnováhy .

     Sebepoznání

Základem tohoto osvícení je sebepoznání . Tato skutečnost byla a je podstatou učení mnoha filosofů , z nich nejslavnější byl Sókrates . Toto hledání sebepoznání může vést k posílení ega a k individualismu . Dnes , po objevení hloubkové psychologie a psychoanalýzy se rozvíjí koncepce „já" a „self" . Nemůže se omezovat na objektivní racionální zkoumání vědomí , ani na čistě intelektuální analýzu .

   Na druhé straně se zdá , že člověk už nemůže žít opřen pouze o vnější sociální , náboženské a morální hodnoty .  Pociťuje potřebu vnitřní opory , nalezené a prožité v hloubi sebe sama .

   Světský život vede lidi k tomu , že se naučí posuzovat co je dobré a co je špatné podle kritérií , které jsou spíše zvykem než opravdu prožitým poznáním .  Dnes si stále víc uvědomujeme tento stav věcí , a to je jedna z nejdůležitějších příčin potíží , které lidé pociťují . To nás vede ke hlubšímu a osobnějšímu hledání uvnitř , a vede nás přímo k problému :

               „ Co je podstatou člověka a světa ?   

               Co je to život ? Co je to smrt ? "

   V dějinách lidstva nepřinesla odpověď ani věda ani náboženství . My , naše tělo a mysl jsme „život" . To je odpověď  zenu . „ Vidět jasně svou mysl" . Uvědomění a hluboké prožití této jednoty nám umožní objevit zdroj života v nás , „ tady a teď" . Tento pocit života je vesmír v nás a my ve vesmíru , mimo ego a mimo život a smrt , ve vzájemné závislosti všech bytostí . Tento pocit univerzální jednoty je základem lásky , spojující všechno živé  .

       Zen a kvalita života

„ Zen očišťuje a povyšuje na nejvyšší úroveň zdravé lidské touhy . Může pomoci vyřešit krizi moderní civilizace , nejen v hloubi vědomí každého jednotlivce , ale ve vědomí všeho lidstva" .

                                                                                                     ( Taisen Dešimaru )

     Zazen je obtížný , vím . Ale když je praktikován každý den je velmi účinným nástrojem rozšíření vědomí a rozvoje intuice . Zazen neuvolňuje jen velkou energii , ale je to  poloha osvícení . Po čas praxe nesmíme chtít cokoliv dosáhnout .

     Tři věci jsou podstatné : koncentrace na polohu , dýchání , postoj mysli .

                                                                                                    ( Taisen Dešimaru )

    Jestliže nás Řekové učili , jak máme myslet a křesťanství , jak máme věřit , učí nás zen jít nad logiku a neváhat ani tam , kde narážíme na věci které nevidíme .

    Neboť duchovním cílem zenu je najít absolutní bod , v němž už není možná žádná forma dualismu . Logika vychází z rozdělení na subjekt a objekt  a víra rozlišuje mezi tím , co vidíme a tím co nevidíme .

    Západní způsob myšlení nemůže uniknout věčnému dilematu : buď toto , nebo ono , buď rozum , nebo víra , budˇ člověk , nebo bůh  a tak dále . Zen to vše smetá stranou jako něco co jen znemožňuje vhled do podstaty věcí , života a skutečnosti . Zen nás vede do říše Prázdnoty , v níž už neplatí pojmové myšlení , v níž rostou stromy bez kořenů a nad zemí vane nanejvýš občerstvující vánek .

                                                                                                      ( D. T. Suzuki )

     ZEN je duchovní zkušeností . Zkušeností osvobozujícího duchovního osvícení . Jedná se o zkušenost v širokém slova smyslu „ estetickou" , tedy o stránku , kterou lze bezprostředně zakoušet a je tudíž nejvlastnějším předmětem umění a postojů . ( malířství , poezie , hudba , pro nás práce s lidskou bytostí ) . Viz : „ The Meeting of East and West" - setkání Východu a Západu , z roku 1946 , autor Northrop , v níž se autor zaobírá nepřevoditelností „ estetické stránky reality na stránku teoreticky postulovanou . Myšlenky se ubírají směrem metafyzickým . Duchovní , nevyjádřitelný , citově živoucí element - látka , z níž jsou utvořeny sny , západy slunce a vůně květů - je bezprostřední , čistě praktickou částí naší přirozenosti a přirozenost všech věcí . Tuto část můžeme poznat , aniž bychom se utíkali k logickým závěrům , spekulativním hypotézám a deduktivní logice , nebo přísně kontrolovaným pokusům .

     Nedostatkem našeho západního myšlení je , že nedokážeme myslet a uvažovat v rovinách pojmů , které nedokážeme definovat .

                                    Definice osvícení

   V náboženském smyslu neznamená tento termín nic víc ( ani nic míň ) než dokonalé a absolutní duševní zdraví ( nebo zdravé vědomí ) . To znamená , že všechno co není absolutní a dokonalé - co rozděluje , kategorizuje , třídí , racionalizuje , rozlišuje cokoliv staví do protikladu , duality , odděluje , všechno co pochází z časoprostoru , tedy z lidské mysli , je považováno za chorobný stav . Osvícení je tedy stav , v němž časoprostorové koreláty nemají vliv , ale jsou odstraněny nebo překonány . Je to návrat k normálnímu stavu mysli , který Dógen nazývá hi-širjó  : vesmírné vědomí , absolutní myšlení , překračující všechny hranice .

    Když uvažujeme o dokonalosti a absolutnu , které nabízí zazen nebo opravdové budó , vedoucí „já" k šindžin dacu raku (úplnému opuštění těla a mysli ) můžeme si zpětně vybavit všechny omyly a zmatky všechny zlořády , ke kterým vedou špatně vyučovaný zazen nebo budó .

To je riziko všech pseudomeditací , na nichž vydělávají podvodníci , odpovědní za největší omyly . Stejné nebezpečí se skrývá ve vyučování budó , kde chybí a nebo se nesprávně provádí praxe pozorování mysli . Z tohoto důvodu by se měli začátečníci uchýlit pod vedení opravdového mistra . Pokud tuto možnost nemají „ je lepší nestudovat , když nemáme opravdového mistra" , říkával mistr Dógen .

                                       Předpisy pro budóku

   První kai ( Fuseššo kai - nezabíjet )  

  Druhé kai ( Fučuto kai - nekrást )   

  Třetí kai ( Fudžain kai  - nevést špatný sexuální život )  

  Čtvrté kai ( Fumugo kai - nelhat a nepomlouvat )  

  Páté kai ( Fukošu kai - nezneužívej jídla ani pití , neopíjej sebe ani jiné

                  alkoholem ani drogami )  

  Šesté kai ( Fuakuko kai . nekritizovat , nepomlouvat )  

  Sedmé kai ( Fudžisankita kai - nebýt namyšlený pyšný )  

  Osmé kai ( Fukenhozai kai - nebýt lakomý ani příliš žádostivý )  

  Deváté kai ( Fuši ne kai - nepodávat se hněvu )  

  Desáté kai ( Fudžaken kai - nepodléhat omezeným , bludným , nebo

                     dogmatickým myšlenkám )