Zvrácená volební logika

Při čtení posledních zpráv z Lidového domu mi střídavě běhá mráz po zádech a polévá horko. Mužské klimakterium? Ne, to jen ta zvrácené uvažování. Topol padl, rychle něco vyhrabat na Nečase.

Negativní kampaň není zrovna můj šálek kávy. Svou cílovou skupinu zřejmě má, a pro vítězství ve volbách strany logicky udělají cokoliv, ale děsí mě to uvažování. Místo aby v Lidovém domě slavili, mají plné ruce práce s očerňováním nového volebního lídra ODS.

V dnešní době je naprosto normální, že stát s oblibou rozhoduje co je pro nás dobré a co špatné. Máme Radu pro reklamu, Radu pro televizní vysílání, jak to že nemáme Radu pro volby? Když výrobce pracího prášku prohlásí v reklamě, že jeho výrobek pere lépe, než konkurenční výrobek, dostane pokutu. Když v televizi před desátou vykoukne ňadro, či uklouzne sprosté slovo, dostane pokutu. Když jedna politická strana ve volební kampani vytrhne z kontextu slova politika od konkurence a smíchá je z nějakou polopravdou, nestane se nic. Copak volební kampaň není reklama? Když jde o prádlo, čisté zuby, nebo mravní vývoj dětí tak se radí. Když jde o naši budoucnost je ticho.

Možná by stálo za uvažování volební kampaň alespoň trochu kontrolovat, pokusit se vytlačit vyložené lhaní, a donutit tak politické strany více využívat pozitivní kampaň a ne se soustředit jen na házení špíny.

Kamarádka mi vyprávěla, že v USA je srovnávací reklama naprosto běžná, zajímalo by mě jak tam asi probíhá volební kampaň.