Václav Klaus - president nebo slon v porcelánu?

Zdálo by se, že president, s blížícím se koncem svého presidentování bude snižovat frekvenci svých úletů na minimální možnou hranici. Jenže zdání někdy klame a v případě Václava Klause to platí stonásobně. Minimálně.

U příležitosti výročí vzniku Českoslovesnkého státu, měl Český potentát projev, jehož úvod balancoval na hranici intelektuální impotence. Co jiného si totiž myslet o úvodní větě, kde s nabubřelostí sobě vlastní pronesl slova o tom , že k tomuto setkání dochází proto, aby si účastníci připoměli blížící se výročí vzniku novodobého českého státu, kterému přibyl další rok a zanedlouho oslaví stovku.

Opravdu projev hodný zápisu do análů. Pan president jaksi opomenul na skutečnost, že se jedná, nikoliv o vznik českého státu, ale že se slavil vznik Československa. To že o pár desítek let později, s nějakým Mečiarem tento stat rozbili a rozdělili tak dva bratrské národy, to už je druhá věc.

Tento projev pochopitelně vytočil Slováky, kteří se prostřednictvím komentátora deníku SME pochopitelně oprávněně udivili a mnozí se ptají, co pana presidenta vedlo k tomuto opomenutí. Samozřejmě že možností je jako vždy více. Pan president je už člověk vyššího věku, což znamená že má jisté právo na zapomínání. Takže nelze vyloučit, že se krátce před projevem, nebo při jeho psaní potkal s panem Alzheimerem, dali řeč, vyměnili si bilaterální názory a trapas byl na světě.

Další pravděpodobná verze může být, že pan president České republiky už prostě Slováky jako její součást nepovažuje a že to došlo tak daleko, že ze své mysli vymazal i veškerou minulost. I tu společnou.

Nu, ať už je důvod jakýkoliv, pan Václav Klaus by se měl nad sebou vážně zamyslet. A jeho okolí s ním. Protože i když se může zdát, že za tu krátkou dobu, co bude v úřadu už moc uškodit nemůže, opak je pravdou. A je dost trapné, když svými výroky uráží národ, se kterým Českou republiku pojí mnohem více, nežli jakási hloupá smlouva typu té s EU.

Češi a Slováci jsou bratrské národy a to, že mají politiky rozumu mdlého, na tom opravdu, ale opravdu nic nezmění.

Celý Klausův projev