Cikáni. přestaňte konečně naříkat

Ne, negeneralizuju. Jenže vás, kteří jen pláčí a stěžujou si, je nejvíce slyšet a tak píšu právě o vás. Inspirován nářkem kolegy blogera.

Před časem jsem zde, na tomto blogu od diskuterské obce dostal pěkně za uši, protože jsem si dovolil jasně napsat, že nesouhlasím s honem na čarodejnice, který by mohl proti Cikánům nastat. Pro mne to není otázka jen jednoho etnika nebo jedné národnosti. Jasně říkám, že člověk není zlý nebo dobrý jen proto, že se narodil tam či onde, nebo že jeho kořeny sahají kamsi do oblasti, kterou my sami neznáme. Jsme lidé, naše krev je stejně červená ať jsme odkudkoliv a když se řízneme, tak nadáváme všichni úplně stejně vztekle.

Nejsem určitě sám, kdo má podobná stanoviska. Jenže snaha nás, kteří odmítáme rozdělovat lidi podle etnika nebo barvy kůže ( neuvěřitelné, že se to děje ve 21. století), je dosti narušována konkrétně vámi, které se snažíme bránit. Pan kolega napsal, že cokoliv Cikáni dokážou, stejně budou ti špatní oni. Ano, pro některé určítě, ale mohu ujistit, že pokud budete pořád jen skučet a natahovat dlaň k almužně v podobě podpor a dávek, pak se situace nezmění a naopak se bude zhoršovat.

Mohl bych tady teď vyjmenovat desítky Cikánů, kteří nepláčou, neškemrají a nestěžují si , ale prostě žijí. Jeden z nich je koneckonců adminem. I on se potýká s osobními útoky. Přesto ale nejde do ulic a nekrade měď nebo nekráčí cestou zločinu. I ti, kteří mu v diskusích nadávají, musí uznat že žije poctivě a živí svou rodinu úspěšně. Proč tomu tak není i u druhých?

Moc jste si zvykli na to, že kdykoliv jste začli naříkat, vždy se našla dlaň, ve které byla mince, nebo více mincí. Je to vina majoritní společnosti, která se snad ve snaze mít klid, zachovala neskutečně hloupě a naivně. Ale je to i vina vaše. Přestože jsem přesvědčen, že těch z vás, kteří jsou slušní a chtějí slušně žít a pracovat je většina, nemáte chuť umlčet ty druhé, kterým se říká nepřízpusobiví. A tak jste s nimi stavěni na jednu úroveň. Je to ale jen a jen vaše vina, protože jste přijali ideu, že se nic nezmění.

Je opravdu nejvyšší čas, přijmout fakt, že doba bezpacných podpor a dávek je pryč. Je načase přijmout fakt, že nadešel čas, aby každý přijal osobní zodpovědnost za svůj osud. Pokud namísto činů budete radějí dále propadat sebelítosti, pak se opravdu nic nezmění.