- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ale i takový gigant prezident všech se najednou setká s nepříjemnou formalitou. Tou nazýváme u nás volby. V těch máme dlouholetou tradici. Lid volíval nadšeně, jednomyslně a manifestačně. 99,9% bylo pro. Pro co? To je přece jedno. To u nás nikdy nebylo důležité. A když pracující utužili normy, volili by klidně i na 115%. On už by to někdo lidu vysvětlil jak je to možné. Protože u nás je možné absolutně všechno. Ale přece jenom KGB přineslo této zemi pár nepříjemností v listopadu 1989. Jednou máme holt tu demokraturu a s tím souvisí i rituální tance kolem takzvaných prezidentských voleb. To se za kandidáta vybere největší nádiva, který posléze nebude nikomu vadit a ten obejde poslanecké kluby jednotlivých stran v nichž jsou rovnoměrně rozmístěni komunisté aby klekl ve dveřích a tu si hlasy vymodlil, tu si je koupil, tady se k nim dostal jako Gross k titulu JUDr., tam popil vodku, pohovořil rusky, poplácal po rameni molodce bachaře a zatančil kozáčka. A nový prezident všech - náš rodný turkmenbaši je na světě. Poté se pokyne davům. Pozvedne se holčička recitující o krásách vlasti, položí se na zem, přiskočí poskok aby otevřel dvířka limuziny a přeleští Puškinův odznak první třídy jímž bývají takové přízraky u nás dekorovány. To je za zásluhy. Za to jak jsme se pěkně celonárodně naučili rusky po roce 1968. Myslím, že je i pro další období tímto rozhodnuto koho soudruzi poslanci volit. A na 120%!
Další články autora |