Policejní gangsteři odhalováni ve velkém - proč tak najednou?

Poslední týdny máte pocit, že se něco muselo stát. Ze zpráv to vypadá, že nejčastějšími pachateli a hlavními gangstery v Česku jsou policisté.  Proč?

Ještě nedávno u policie platilo docela zvrácené pravidlo: pokud už to policistu nebavilo a chtěl posledních pár let před důchodem zvolnit, šel dělat na Inspekci ministra vnitra. Jako bylo a je mezi policisty nejprestižnějším snem každého dělat detektiva a vyšetřovatele vražd, opačně největší ostudou bylo jít dělat na inspekci.
Prostě přijmout tuto práci bylo donedávna ospravedlnitelné jen jako výměnek, placený odpočinek. Skoro žádná práce, pohodička od 7.00 do 15.00 hodin. Dovedete si představit, jak přísně asi policista po třiceti letech ve službě v roli inspektora kontroloval své bývalé kolegy. Navíc přece nebude vrtat do systému, v němž sám tolik let žil.
Odhalování trestné činnosti mezi policisty logicky vázlo. Jen sem tam něco, ale často šlo spíše o výsledek vyřizování účtů mezi znepřátelenými partami kriminalistů. Poslední týdny máte pocit, že se něco muselo stát. Ze zpráv to vypadá, že nejčastějšími pachateli a hlavními gangstery v Česku jsou policisté.

Byl zatčen přinejmenším šestičlenný policejní gang „elitních detektivů“ v Brně, který neskutečných třináct let vydíral podnikatele a bral milionové úplatky za zametání kauz.

V Praze zase pochytali osmnáct policistů, kteří si bokovkou přivydělávali u filmařů – v uniformách a v pracovní době jim odkláněli dopravu nebo uzavírali ulice, aby měli pěkné záběry.
No a ještě jednou uniformovaní zločinci z Brna – znovu se otevírá případ týmu vyšetřovatelů Delta, jehož svalnatí členové stejně jako v irácké věznici Abú Ghrajb mučili obviněné a pro vlastní pobavení si to natáčeli na video.
Co se stalo? Zlom přišel loni v září s odstoupením Zdeňka Pelce z čela Inspekce ministra vnitra. Od té doby je řízením pověřen náměstek inspekce Dušan Brunclík. V novinách se obvykle kritizuje, tady chvalme: místo velkých slov a la Radek John „a teď budeme lovit velké ryby“ začal Brunclík prosazovat drobné a docela jednoduché změny, jež evidentně fungují.

Zřídil operační středisko, kam lidé mohou čtyřiadvacet hodin denně hlásit stížnosti na policisty (do té doby neexistovalo!). Přestrojené inspektory poslal ven z kanceláří provokovat policisty. A hlavně začal svůj útvar budovat jako elitní, kam jít pracovat už není pro policistu ostuda, nýbrž pomalu už stejná prestiž jako dělat v protimafiánském útvaru ÚOOZ nebo protikorupčním ÚOKFK.
Brunclík začal zcela záměrně přijímat mladé, vzdělané a ještě nezkažené policisty. V tuto chvíli mají najednou rozděláno tolik případů, že zřejmě již brzy se na další policejní služebně bude zatýkat. Když se ukázalo, že detektiv z Varnsdorfu zneužil svých pravomocí a na zakázku pro klienty nechával lustrovat telefony desítek vlivných lidí, čekáte stereotypní výmluvy o „ojedinělém osobním selhání jednoho policisty“. Dušan Brunclík místo toho veřejně přiznal, že podobných případů, kdy se policista neoprávněně nabourá do systému, jsou ročně desítky.
'Skoro si říkáte, jak dlouho může Dušan Brunclík ve svém nekompromisním boji vydržet ve funkci, aby ho to nesmetlo. Zatím má oporu vministru vnitra Janu Kubicem.  Až doposud vám Dušan Brunclík asi připadá jako kladný hrdina. Teď tedy jeho tvář padoucha: před rokem 1989 byl kandidátem na vstup do KSČ.
Před dvěma lety dokonce musel pracně vyvracet odhalení, že na vojně donášel Státní bezpečnosti. Podle svazku byl veden pod krycím jménem Knihař a donášel na kamarády vojáky, kteří nadávali na „komouše“ nebo poslouchali stanici Hlas Ameriky. Přesto získal prověrku Národního bezpečnostního úřadu – jednoduše proto, že se prý s StB namočil málo. Smutná bilance: zřejmě udávání vojáků před rokem ’89 je skvělou kvalifikací pro hon policistů po roce ’89.